Ludmila (asi 860 – 15. září 921) byla manželkou prvního doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje, se kterým měla šest dětí. Oba manželé přijali křest, čímž položili základy české státnosti. Kolem svých třiceti let Ludmila ovdověla. Když přežila i své syny Spytihněva a Vratislava, byla vláda v zemi rozdělena mezi ni a snachu Drahomíru a svěřena jí byla též výchova vnuků – Boleslava a pozdějšího svatého knížete Václava. „Ludmila byla spoluregentkou za nedospělého Václava společně s Drahomírou. Spor s ní měl na prvním místě mocenské pozadí, jak říká nejstarší pramen, legenda Fuit in provincia Boemorum (Utrpení Ludmily mučednice). Až dodatečně se to interpretovalo také jako spor křesťanství s pohanstvím,“ uvádí církevní historik Petr Kubín z pražské Katolické teologické fakulty UK.

Historici diskutují o jejím původu

Rivalitu vládkyň završila právě vražda na hradišti Tetín. Podle legend byla Ludmila uškrcena vlastním závojem, aby nebyla prolita její krev mečem a nemohla se tak stát mučednicí. Nad místem její smrti nechala Drahomíra vybudovat chrám sv. Archanděla Michaela. Roku 925 však mladý kníže Václav převezl ostatky své babičky do kostela sv. Jiří na dnešním Pražském hradě.

O Ludmile máme informace pouze z legend, předmětem diskusí historiků je tedy i otázka jejího původu. „Kristiánova legenda z 10. století uvádí, že Ludmila byla ‚dcerou knížete Slavibora, z kraje slovanského, který se dříve jmenoval Pšov‘ (Mělník). Podobně to uvádí i Kosmova kronika. Prolog o svaté Ludmile oproti tomu říká, že ‚byla ze země srbské, knížete srbského dcera‘ (Horní Lužice). Kníže Slavibor ale není z jiných pramenů doložený. Jednoznačně je tak možné konstatovat, že Ludmila byla Slovanka,“ vysvětluje medievalistka Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd ČR. „Sňatek by poukazoval na potřebu Přemyslovců spříznit se či navázat mírové vztahy s dalšími českými knížaty,“ upozorňuje historička s tím, že přesto nelze historickou diskusi stoprocentně uzavřít.

O významu Ludmily jako vládkyně i pozvání na pouť

Ani v monografii Ludmila – kněžna a světice (LN), která byla vydána k letošnímu jubileu, nenajdeme jednoznačnou odpověď. V jednom z příspěvků postavila dvojice historiků – editor publikace Jakub Izdný a Jan Tomášek – dvě verze o Ludmilině původu (Pšov na Mělnicku a saský Budyšín) na roveň. „Ať se vydáme po jakékoliv stopě, dostaneme mnoho náznaků, že by zrovna tato teorie mohla být pravdivá. Legenda, která jako jediná tvrdí, že Ludmila pocházela z Lužického Srbska, má přesně doložené, kde byla pohřbena. A naproti tomu české prameny včetně Kosmovy kroniky kladou rodiště na Mělnicko – a i to krásně zapadá do příběhu: Přemyslovci šíří svou moc ve středních Čechách, na soutoku důležitých vodních cest, bylo tam hradiště,“ vysvětluje Izdný. Otázku Ludmilina rodiště proto pokládá spíše za „filozofickou“.

„Archeologové mohou ale vykopat ledacos. Možná, kdyby se našly nějaké zajímavé mince – třeba denár s nápisem Slavibor, což bylo jméno Ludmilina otce – bylo by to jasné,“ dodává historik. O významu Ludmily jako mocné vládkyně či o možných příčinách jejího sporu se snachou Drahomírou se zamýšlí v rozhovoru níže. Do příprav národní pouti na Tetíně můžete spolu s místními obyvateli nahlédnout na vedlejší straně. A na závěr nechybí malá „ochutnávka“ z programu pouti – anketa s účastníky debaty o významu této světice pro naši dobu.