Těžko v naší moderní literatuře najdeme autora, který by byl tak známý, ale jehož dílo bylo zároveň tolik interpretováno a vykládáno – například vlídným humorem v písni bratří Ebenů, ale mnohdy i různými ideology, tu nacisty, tu zase komunisty. Jiráskovo jméno proto pochopitelně budí emoce ještě dnes, 170 let od spisovatelova narození, jehož výročí připadá na 23. srpna.

Jiráskovým odkazem je prodchnuto jeho rodiště ve východočeském Hronově, kde se na jeho počest koná už 91. ročník divadelního festivalu, stejně tak v Litomyšli, kde poprvé nastoupil za středoškolskou katedru. Samozřejmě i v Praze, kam oblíbený učitel s mimořádnou autoritou a obdivem žáků, a tehdy už proslulý spisovatel historické prózy, zamířil. Exkurzi do Jiráskova díla, života a doby nabídne ve svém textu divadelní historik a herec Jaroslav Someš i se svou odpovědí na otázku, zda Jirásek skutečně byl nepřítelem církve, či ne.

Ikona prvorepublikového Československa

Když Jirásek v roce 1930 zemřel, byla to událost národního významu: spisovatelovo místo ve společnosti mladé republiky bylo neotřesitelné, v roce 1918 vítal Masaryka při příjezdu z exilu, jako poslanec a senátor se zapojil i do politiky a samozřejmě nadále psal. Po jeho smrti nevyhnutelně začal pro jeho dílo druhý život. Jak se české historické prózy chápali nacisté i komunisté a jak se jim podařilo změnit pohled na Jiráskovo dílo, předestře zde v tématu literární vědec Jan Lukavec.

Jiráskova historická próza nepatří v dnešní době románů o kouzelnících a severských detektivek mezi nejvyhledávanější. Namátkou: podle dat Městské knihovny v Praze z dvacítky nejpůjčovanějších knih Jirásek vypadl už v roce 2005 – tedy kromě stahovaných elektronických knih. „Nic jiného než Staré pověsti české se od Jiráska v těch více půjčovaných stahovaných vlastně neobjevuje. Asi stále dělá své seznam doporučené školní četby,“ dodává však Lenka Hanzlíková z odboru komunikace knihovny.

Ze čtenářských deníčků

Ačkoli Jirásek rekordy v oblíbenosti netrhá, své místo by ve čtenářských denících českých studentů mít měl. Je prý skvělým učebním materiálem nejen pro literární hodnotu, ale i právě pro pozdější interpretace. Proč? Zeptali jsme se nejpovolanějších: učitelů češtiny a dějepisu.