ČTYŘI VĚDKYNĚ JMENOVAL FRANTIŠEK do papežských akademií. Členkou Papežské akademie sociálních věd se stala jihoafrická filozofka a antropoložka Mpilenhe Pearl Sitholeová (48), která se zabývá otázkami rozvoje zemědělských oblastí. Do Papežské akademie věd pak přibyly nizozemská astronomka Ewine van Dishoecková (66), vyučující molekulární astrofyziku na univerzitě v Leidenu, kanadská fyzička Donna Theo Stricklandová (62), nositelka Nobelovy ceny v oblasti laserové fyziky, a klimatoložka a chemička Susan Solomonová (65) z USA, která je odbornicí na výzkum atmosféry a řadu let pracovala ve vládních i nadnárodních agenturách pro výzkum klimatických změn.

JIHOAFRICKÁ ŘEHOLNICE Hermenegild Makorová (69), někdejší generální sekretářka Jihoafrické biskupské konference, obohatila metodologickou komisi pro přípravu celosvětové synodální cesty. Tu papež zahájí letos 9. října a vyvrcholí v roce 2023 vatikánskou biskupskou synodou s názvem „Za synodální církev: společenství, spoluúčast a poslání“. Na přípravě pracují vedle metodologické komise ještě teologická komise a poradní výbor. Celkem sdružují 41 odborníků, z toho 10 žen. Metodologická komise určí, jakými způsoby bude synoda pracovat. Předsedá jí francouzská teoložka a řeholnice Nathalie Becquartová. Sestra Makorová, jediná Afričanka v komisi, je členkou Kongregace misionářek Nejsvětější Krve Páně a od roku 2014 působí i v Papežské komisi pro ochranu nezletilých.

UPŘEDNOSTNIT PREZENČNÍ VÝUKU, avšak otevřít i možnost distanční výuky přes internet tam, kde se ukazuje jako užitečný nástroj evangelizace a formace – to doporučuje Kongregace pro katolickou výchovu v čerstvě zveřejněné instrukci pro umožnění distanční výuky na katolických univerzitách a fakultách. Změnu pravidel ovlivnila pandemická zkušenost i prudký rozvoj technologií. Podle instrukce je stále namístě dát přednost formaci studentů ve společenství, tedy v přímém vztahu s vyučujícími a spolužáky, jak určují i starší církevní dokumenty. Zájemcům na periferiích či třeba členům kontemplativních řeholí však může právě distanční výuka dát možnost pastoračního vedení i dosažení potřebného vzdělání a být pro ně výjimkou, která má dobré důvody.

GLOBÁLNÍ KATOLICKÝ PAKT O RODINĚ vzniká v rámci aktuálního Roku rodiny Amoris laetitia. Jde o projekt, do kterého se zapojí především katolické univerzity z celého světa a budou shromažďovat poznatky o rodinných vztazích, společenské hodnotě rodiny či příklady dobrých prorodinných politik. Výsledky představí před zahájením Světového setkání rodin napřesrok v červnu v Římě. Za iniciativou stojí vatikánské Dikasterium pro laiky, rodinu a život spolu s Papežskou akademií sociálních věd a Mezinárodním centrem studií o rodině.