3.–9. srpna 2021
Aktuální
vydání
04
Předchozí vydání
Hledat
Téma
Téma

Obsah

Šel do všeho vždy pravdivě

3. 8. 2021

|
Tisk
|

Na letošní rok připadá oslava 800. výročí úmrtí sv. Dominika, zakladatele Řádu bratří kazatelů (dominikánů). Tento rodák (kol. 1175) ze španělské Caleruegy dodnes svým apoštolským charismatem inspiruje muže a ženy po celém světě.

image:Image Svým následovníkům dal svatý Dominik do vínku především ochotu naslouchat druhým, vést s nimi často i dlouhý dialog a mít pro ně soucitné srdce.
Svým následovníkům dal svatý Dominik do vínku především ochotu naslouchat druhým, vést s nimi často i dlouhý dialog a mít pro ně soucitné srdce. Snímek Vojtěch Hlávka / Člověk a Víra

Mám-li hovořit sám za sebe, je několik momentů z Dominikova života, které se mi čas od času vybavují a pro které je mi tento světec tak blízký (je to můj biřmovací patron). Dominik jako mladý muž studoval svobodná umění a teologii. Byl to člověk vzdělaný, vlastnil slušnou sbírku knih, které byly tehdy vzácností – opisovaly se ručně, knihtisk neexistoval. Když ale jednou v kraji vypukl hladomor, neváhal své knihy prodat a utržené peníze použít na založení hospice pro chudé. Upřímně: Dokázal by se dnes někdo zbavit roky pořádané knihovny – dejme tomu – ve prospěch konta pro oběti ničivého tornáda?

Myšlenka založit řád potulných kazatelů uzrála v Dominikovi po zkušenostech, které získal, když doprovázel biskupa Diega během jeho diplomatické mise do Dánska. Při ní byl konfrontován s neutěšenou situací tehdejší církve, především v jižní Francii, kde se rozmohlo katarské hnutí. Na místní obyvatelstvo působili kataři svým radikálním pojetím apoštolské chudoby a odříkání. Dominik odmítl proti nim bojovat násilnými prostředky, jak bylo tehdy běžné, ale zvolil si svědectví slova a vlastního života. První komunita bratří, kteří ho následovali, vznikla roku 1215 v Toulouse. O rok později papež Honorius III. definitivně potvrdil vznik řádu a pověřil ho kazatelskou činností.

Dominik od počátku dbal také na to, aby se jeho bratřím dostalo kvalitního vzdělání. PoŠel sílal je proto studovat na univerzity v Paříži, Bologni nebo Oxfordu. Přál si, aby dokázali propojit teologické a filozofické vzdělání s životem modlitby a kontemplace, nechtěl lidem nabízet jen nějakou odlehčenou verzi křesťanské víry.

A konečně třetí věc, kterou jsem u něj vždy obdivoval: Když umíral (zemřel 6. srpna 1221), řekl prý toto: „Musím však vyznat, že jsem neunikl té nedokonalosti, že se hovory s mladými ženami více dotýkaly mého srdce, než když jsem mluvil se starými.“ Banalita? Pochybuji. Vždy jsem to z jeho strany chápal jako projev mužné odvahy a upřímnosti. Neboť když to říkal, neohlížel se na to, utrpí-li tím nějak jeho pověst. Prostě to tak bylo. Šel do všeho vždy pravdivě.

Zaujal vás článek? Katolický týdeník můžete číst celý v elektronické podobě. Vyzkoušejte si jej na 3 týdny ZDARMA!
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou