V severočeských Valkeřicích se skupina dobrovolníků pustila do odhalování zbytků kostela sv. Barbory. Práce jsou to ale obtížné, protože z dřívější chlouby obce zbyly pouze fragmenty, a to z většiny zakryté metrovou navážkou půdy a kamení. „Ve Valkeřicích začalo vše zvědavostí, jestli najdeme základy zbořeného kostela, podobně jako v jiných obcích v Česku,“ uvedl materiální správce farnosti Srbská Kamenice a přilehlých obvodů Marcel Hrubý.

Barokní kostel sv. Barbory byl posvěcen v roce 1728 a ve Valkeřicích stál ještě před méně než půl stoletím. Ačkoli se jednalo o vesnický kostel, rozhodně nelze říci, že by nebyl umělecky hodnotný. V polovině sedmdesátých let ale na Děčínsku probíhalo ideologicky motivované tažení proti kostelům v mnohdy vylidněných obcích, kterému padlo za oběť nemálo starých chrámů. Ten valkeřický podlehl demolici v roce 1975, spolu s ním se zničily třeba také barokní varhany z dílen Tobiase Flecka. Zachoval se krucifix od Matyáše Bernarda Brauna i řada soch a částí sloupů. Stejně tak zkázu přečkal i oltářní obraz, který je součástí inventáře kostela sv. Anny v Jedlce.

Zanedbané místo

Na pracích se podílí i architekt a historik Tomáš Efler z pražského ČVUT, který žije v nedalekých Merbolticích. „Valkeřice mají stále svou farnost, přestože zde kostel už neexistuje, fara je v soukromém vlastnictví, počet aktivních křesťanů je pravděpodobně velmi malý a církevní akce se tu prakticky téměř nekonají, což je ostatně pro řadu vesnic v bývalých Sudetech typické,“ konstatuje architekt. Přesto se v obci a okolí našli dobrovolníci, a to nejen z řad věřících, kteří už nejednou vzali lopaty a další nástroje do ruky a pustili se do odhazování hlíny. Další brigádu iniciátoři plánují na 31. července.

„Místo je dlouhodobě zanedbané, zarostlé a zapomenuté. Záměrem je připomenout existenci bývalého kostela a postupně odkrýt relikty základů a zajistit je či dozdít nad úroveň terénu. A pokud možno výhledově celý areál pietně upravit do podoby venkovního sakrálního prostoru, který by připomenul bohatou duchovní a kulturní minulost místa a obce,“ vysvětluje Efler. „Pokud se to povede, mohl by být bývalý kostel místem pro setkávání,“ doufá architekt. Že by se bývalý kostel opět mohl stát něčím takovým, plánuje i Marcel Hrubý. „V první fázi bychom upravili areál jako pietní místo, s dostavěnými základy do zhruba půl metru a s oltářem na slavení příležitostných bohoslužeb,“ vysvětluje dlouholetý administrátor in materialibus. „Základy kostela byly podobně odhaleny třeba v Prášilech na Šumavě či v Patokryjích u Mostu. Na původním místě kostela je oltář pro slavení mše sv. také v Měcholupech u Žatce,“ přidává Hrubý úspěšné příklady z dalších koutů země s podobným osudem.

Místní se zapojují

Pro Hrubého se obnova kostelů stala takřka životním posláním. Na svém kontě má už řadu úspěchů, přičemž některé chrámy se mu s pomocí spolupracovníků a mnoha dobrovolníků podařilo opravit doslova z ruin. „Zdá se, že pokud je někdo hybným motorem a iniciátorem, přidají se i další. Těší mě, že ani pro místní či chalupáře, kteří mají k obci někdy možná vřelejší vztah, nejsou tyto aktivity nezajímavé, ba naopak, rádi přidají ruku k dobrému dílu. Naše snažení podporuje také obec Valkeřice a je ochotná se podílet na celé akci,“ pochvaluje si spolupráci.