• Ptala jsem se šestileté Máji, jak si představuje Pána Boha. Její odpověď mne překvapila: „Jako vzduch.“ Nespokojila jsem se s tou odpovědí, tak upřesnila: „Jako čistý vzduch, babičko.“
• Šestiletá Klárka za mnou vždy přijde, když se přihodí něco, k čemu chce znát můj názor. Vyprávěla mi, jak byla svědkem pouliční akce, na které chválili Boha. A že byla smutná, jak k nim přišel jeden člověk a začal jim nadávat. Ptala jsem se, jak na to reagovali ostatní. Klárka mi řekla, že maminka se začala modlit a ona s ní. Když jsem souhlasila, že udělaly obě to nejlepší, co mohly, spokojeně odhopsala.
• Čtyřletý Ondra má nakreslit v dětské besídce při bohoslužbě svou představu Boží trojice. Nakreslil jetelový trojlístek.
• Jindra se zúčastnil Biblické školy, kterou Evangelická církev metodistická pořádala společně s bratry a sestrami z Ameriky. Každý den se děti učily nějaké heslo, jak se má správně věřící chovat. Asi dva měsíce poté začal Jindra chodit do školy. Hned první den za účasti všech dětí a rodičů z 1. třídy paní učitelka vyzvala děti, aby někdo zazpíval písničku. Jindra se hned přihlásil a zazpíval „Vyletěla holubička ze skály“. Nechtěli jsme tomu věřit, protože se nikdy nedral do popředí. Netušili jsme, jak je možné, že sebral odvahu před tolika neznámými lidmi. Na náš dotaz pak prohlásil: „Vždyť mám doma to heslo z Biblické školy: Be bold (Buď odvážný).“
• Čtu sedmiletému Jindrovi z Bible příběh o Šalamounovi a o tom, jak si přál od Hospodina moudrost. Dřív než přečtu, co si Šalamoun přál, se zkusmo ptám, co by si od Hospodina přál on, kdyby měl tu možnost. O tom Jindra dlouho přemýšlí a pak prohlásí: „Já bych si přál dostat se do nebe.“ 
• Říkám (tehdy už šestnáctiletému) Jindrovi, že jsem tak vděčná za vše, co nám Bůh dává, že i ta úroda dýní a cuket na chatě byla krásná a že si to vše nezasloužím. Po chvíli, když už myslím na něco jiného, Jindra konstatuje: „Zasloužíš, babi. Ty nám stejně všechno rozdáš.“

O autorovi| MARIE KÁŇOVÁ babička