20. 7. 2021
|Co když se o dovolené nedostanu v neděli na mši svatou?
Myslím, že je možné zvolit zhruba dvě nebo tři strategie:
Zaprvé: Doženeme to zase doma. Takový přístup může být dovolenkově legitimní v případě, že jsme třeba na tři týdny v Norsku nebo ve Švédsku, kde je reálně skoro nemožné najít v neděli katolický kostel.
Pokud jsme na takové letní dovolené s celou rodinou, je asi možné už před dovolenou přibalit do batohu nedělní misálek a – jak jsme se to ostatně učili po celý lockdown – udělat si o nedělích domácí bohoslužbu slova, jakousi improvizovanou „Hausmesse“, kdy tatínek třeba předsedá, maminka čte evangelium a některé ze starších dětí si vezme kázání na základě nějakého příběhu nebo zážitku, které si předem nachystá během týdne.
Zadruhé: Poněkud zoufalé hledání kostela. To se může přihodit v některé z pravoslavných nebo protestantských zemí, kde na katolický kostel třeba nenatrefíte. Určitě je možné nahradit nedělní katolickou bohoslužbu mší svatou v místním jazyce a při ortodoxní liturgii, nebo se účastnit, třeba i pasivně, protestantské večeře Páně.
Zbožný katolík tak nahlédne do jiného prostředí (pokud zná místní jazyk, tak srovná úroveň kázání a jiné liturgie) a je obohacen o důležitou jinakost, kterou by jinak nepoznal.
Zatřetí: Rezignovat na bohoslužbu a nedělat si z toho skrupule. I to může být legitimní přístup, pokud si člověk chce „odpočinout od Pána Boha“, ale pozor! Může to být cesta po šikmé ploše, protože při návratu z takové dovolené „bez Pána Boha“ se vynechávání neděle může stát rutinou.
Návrat do kostela a ke stálému společenství může být mnohem těžší, jak dobře víme po všech těch prožitých vlnách koronaviru, po nichž se mnozí už do kostela asi nevrátí.
O autorovi| P. ZDENĚK JANČAŘÍK SDB