21. 6. 2021
|KNIŽNÍ TIP Víta Pospíchala. Některé věci se slovy možná ani nedají popsat a často je lepší říci méně než více – to si dozajista uvědomuje i autorka pozoruhodné a působivé knihy Ztracená duše Olga Tokarczuková, polská nositelka Nobelovy ceny za literaturu.
Těžko říct, jestli jejím záměrem byla povídka na zamyšlení pro dospělé čtenáře, anebo pohádka pro děti – charakterem je kniha otevřená všem a po chvíli s ní vám určitě přeběhne mráz po zádech. Rozhodně je zajímavá nejen formou, ale i jakousi přirozenou jednoduchostí. Nejsou v ní důležitá ani tak slova jako to, na co člověk sám přijde při její četbě, jaký z ní bude mít pocit. Koneckonců kdoví, jestli vůbec můžeme mluvit o četbě, když velkou část vyprávění představují nádherné, jemně melancholické ilustrace francouzské malířky Joanny Concejové.
Slova, a hlavně jejich obrovské množství, se stala symbolem doby, která nás nutí hltat informace, většinou nepodstatné a pro náš vlastní život zbytečné. A tyto informace a neomezené možnosti nás pak nutí dělat to a tamto, pořád se za něčím hnát. Žijeme v uspěchané době, nikdo nic nestíhá, nikdo na nic nemá čas. Utíkáme sami sobě, a – slovy Tokarczukové – možná i sami před sebou, protože se bojíme uvědomit si svůj promarněný život a potenciál, neúspěch a plané naděje.
Tokarczuková ve Ztracené duši píše: „Kdyby se na nás někdo podíval z výšky, spatřil by svět plný uspěchaných, zpocených a unavených lidí a jejich zpožděných, ztracených duší… “ Přitom prý stačí „najít si nějaké své místo, v klidu si tam sednout a počkat, až nás duše dožene“. Někomu stačí chvilka, někomu pár dní, někdo potřebuje roky – záleží, jak uspěchaný život člověk vede. Ale jedině když bude náš život v souladu s naší duší, nalezneme pravý pokoj a štěstí.
O tom je Ztracená duše – o dětské duši, která je v nás všech, ale která nestačí našemu uspěchanému životu; o trpělivém hledání a nalézání pokoje v našem nitru, po kterém všichni toužíme. A kniha je to úžasná, protože skutečně má schopnost člověka zastavit a dát duši čtenáře šanci, aby se mu o kousek přiblížila.
Olga Tokarczuková vzbuzuje mnoho kontroverzí, zvláště ve své rodné zemi, kde se nebojí vystupovat na podporu menšin či ohrožených skupin. Otevírá témata, o kterých se moc nemluví, bojuje proti stereotypům a přílišnému konzervatismu, za což si vyslechla i mnoho nepříjemné kritiky a útoků. Její dílo je ale nesmírně inspirující.
Nejen pro skvělý vyprávěcí styl a schopnost přimět čtenáře uvažovat o běžných věcech nově, ale hlavně pro jemnost, se kterou své texty píše. A jemnost a laskavost je dost možná to, co dnešní člověk potřebuje, aby ho jeho unavená a otrhaná, ztracená duše mohla doběhnout a udýchaně říct: „Konečně!“
Olga Tokarczuková – Joanna Concejová: Ztracená duše (Host 2021)
O autorovi| Autor je teoretik umění a sekretář řádu milosrdných bratří