14. 6. 2021
|Turnovští restaurátoři se pustili do záchrany unikátní rakve pražského světícího biskupa Františka Petra Krejčího.
Železo-zinková schránka, ve které na městském hřbitově odpočíval od roku 1870 bývalý pražský světící biskup František Petr Krejčí, prošla velkou rekonstrukcí. Při turnovské muzejní noci (18. června) ji budou moci vidět návštěvníci Muzea Českého ráje v Turnově.
Rakve tohoto druhu a stáří se obvykle nedochovávají – a i ta patřící v regionu známému duchovnímu byla zachráněna v podstatě náhodou. „Minulý rok jsme si všimli, že je prolomena deska nad biskupovou hrobkou, a tak jsme ji za přítomnosti odborníků i zástupců města a církve otevřeli a biskupovy ostatky exhumovali,“ uvedl ředitel turnovského muzea Jan Prostředník. Při této příležitosti odborníci zjistili, že rakev má pouze poškozené dno, což si vysvětlují pochybeními ze strany stavitelů hrobky. „Díky tomu, že do hrobky začalo velmi brzy zatékat, všechny škodlivé látky, které by mohly schránku narušit, protekly a poškodily právě jen dno,“ vysvětlil Prostředník.
Biskupovy ostatky se tak dočasně přesunuly k pietnímu uložení do Národního muzea a rakev se dostala do rukou restaurátorů z místní Střední uměleckoprůmyslové školy – pedagoga Vojtěcha Ouřady a studenta Jáchyma Palečka. „Rakev jsme očistili a odstranili nesoudržné korozní části. Pak jsme vytvořili film z vosku, abychom zabránili další korozi,“ popsal Paleček, který prací strávil zhruba tři sta hodin. Je možné, že vzácná rakev zůstane v muzeu i nadále a do hrobky bude uloženo nově vyrobené, ale velmi podobné dílo, rovněž opatřené biskupovým erbem. Rozhodnout ale musí město a litoměřické biskupství.
František Petr Krejčí byl generálním vikářem pražské arcidiecéze a posléze v letech 1858–1870 světícím biskupem. Záběr jeho aktivit byl široký, zasedal i jako poslanec v Českém zemském sněmu. Narodil se ale v Březině u Turnova a po kněžském svěcení v roce 1819 působil jako kaplan v okolí města a později byl i turnovským děkanem (1828–1837).
Roku 1837 se stal pražským kanovníkem. Ani po odchodu do Prahy však na Turnov nezanevřel a často se sem vracel. Jeho přáním navíc bylo se do města vrátit i na poslední odpočinek. „Podporoval místní divadlo a studenty, financoval i stavbu kříže na Mariánském hřbitově. Město mu za to vystavělo hrobku,“ uzavřel Prostředník.