Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Téma|Výchova v době rychlých změn

Obsah:

Úvod Téma

Výchova v době rychlých změn

19. 11. 2024

Tisk

Jako speciální pedagog (etoped) a rodinný terapeut intenzivně vnímám, že dnešní rychlá doba přináší do výchovy dětí a dospívajících mnoho otázek. A odpovědi na ně se nehledají snadno.

image:Image Výchova v době rychlých změn
„V průběhu kurzu pozorujeme, že se děti proměňují: naučí se vyjadřovat svůj názor a stát si za ním, naslouchají si a jsou spokojené,“ říká Františka Diblíková, tutorka. Snímek archiv Up2Me

Co platilo před rokem, už platit nemusí nebo to platí „jinak“. Zásadní generační změny už neprobíhají v řádu desetiletí, ale spíše v rozmezí pěti let. Jsou oblasti, kterým rozumí daleko více děti než dospělí. A svět je plný „všeho“ – věcí, informací, zážitků, možností a duchovních nabídek různého směru.

Jak v takovém světě moudře a dobře vychovat své děti? Jak předávat mladým lidem víru? Jak držet morální hodnoty a ideje, z nichž žijeme, a zároveň být současný? Pojďme se na výchovu podívat pohledem zkušeností z doprovázení dětí a mladých lidí ve velmi povedeném kurzu o sexualitě, emotivitě a vztazích pod názvem Up2Me, na němž mám možnost se podílet i jako školitel pro věkovou kategorii 15–17 let.

Je to na mně

Up2Me je slovní hříčka: je to na mně. Dítě se ale samo vychovávat nemůže. Jak tedy na to? Nejdůležitější povinností plynoucí z rodičovské role je vytváření bezpečného prostředí. Dalším základním úkolem je výchova v dětském věku, doprovázení v pubertě a adolescenci a vzdálená podpora v rané dospělosti. Rozhodnutí o tom, jak budou naše děti žít, pak bude záležet na nich samotných.

Projekt Up2Me vychází z požadavku křesťanských odborníků z oblasti psychologie, pedagogiky a medicíny, jak vědeckým a současně křesťanským způsobem reagovat na potřeby dospívající generace. Kurzem provází manželský pár, jenž nastoluje témata a rovněž s dětmi a mladými lidmi aktivně sdílí své prožité a životem ověřené nebo naopak zpochybněné zkušenosti. Jde většinou o skupinovou práci a vše se děje v kontextu křesťanského vnímání světa.

Úžas nad životem

Cesta pro každou věkovou skupinu (9–11, 12– 14 a 15–17 let) začíná poznáváním krásy lidského těla přiměřeně věku a následně poznáváním krásy i složitosti světa, v němž žijeme. Dokáže-li se mladý člověk pro tuto krásu nadchnout (nebo je k tomu doprovázen), v následujících fázích pracuje na způsobech, které usnadňují dozrávání vztahu k sobě samému a k druhým, ale i objevování životního plánu každého z nás. Děti se přitom učí formovat názory na různé problémy a zdůvodňují svá rozhodnutí. Důležitou schopností manželského páru školitelů je přitom empaticky naslouchat.

Autentické vztahy

Kurz Up2Me vychází ze základního předpokladu, že existenční podstatou člověka je život ve vztazích: vztahování se k sobě samému i k druhým lidem. Děti proto přemýšlí nad celou řadou otázek. Jaký mám vztah k sobě samému? Mám se rád? Jak vytvořit vztah s druhým člověkem, aby mi přinášel radost a naplnění, nikoli trápení a bolest? Co se ve vztazích k druhému člověku smí a co ne? Jak vzniká vztah mezi mužem a ženou? Má nějaká pravidla? Jak si vytvořit trvalý a hluboký vztah, nejlépe na celý život? A proč na celý život? A proč většina lidí (i nekřesťanů) má představu trvalého celoživotního vztahu? Může se vztah rozpadnout? A končí tím svět?

Otázek je mnoho a odpovědi na ně je třeba hledat pravdivě. Je důležité, aby děti byly vychovávány ke vztahovosti k druhým lidem. Je potřebné, aby dostaly informace, ale také abychom jim předávali osobní zkušenosti nás dospělých. Aby věděly, jaké jsou vztahy ve světě „velkých lidí“, na co si mají dávat pozor, co potřebují trénovat.

Základní podmínkou jakéhokoli vztahu je komunikace. Je třeba mít odvahu mluvit o čemkoli úměrně věku dítěte – tabu je ve vztazích nebezpečné území. Matky by měly být schopny učit své syny komunikovat – to je způsob, jak to jednou synové budou zvládat ve svém partnerském vztahu. Otcové by zase měli být schopni budovat zdravé sebevědomí svých dcer tím, že jsou jimi chváleny a povzbuzovány.

Naše zdůvodnění je klíč

Mezi velká témata kurzu patří vztah k vlastnímu tělu, sexualita a s ní spojené morální otázky. Kurz se proto dotýká i komplikovaných témat pohlavní a sociální identity, homosexuality, působení sociálních sítí na mezilidské vztahy a pornografie. Při doprovázení je potřeba být otevřený k jakémukoli tématu, s nímž se dospívající v životě potkávají, jsou s ním konfrontováni nebo se o ně sami zajímají. Je nutné nebát se sdílet osobní postoj k těmto tématům, aby bylo mladým lidem jasné, proč ho máme právě takový. Při vytváření vlastních morálních postojů má naše zdůvodnění mnohem zásadnější dopad než samotné morální poučky.

Výchově určitě neprospívají tzv. kulturní války, které by mnozí z nás „starších“ rádi vedli ve jménu blažené minulosti. Britský fyzik Julian Barbour tvrdí, že nemáme jiné důkazy o minulosti než naše vzpomínky a že důkazy o budoucnosti vycházejí jen z našich představ. Všechno kolem nás se neustále mění, naše výchova by proto měla vycházet z přítomnosti a na nové situace, jež přítomnost přináší, mladé lidi připravit. Jako důkaz, že výše zmíněný fyzik má nejspíš pravdu, poslouží kromě kontemplativního vnímání přítomného okamžiku i fakt, že některá témata projektu Up2Me jsou překvapivě spíše tématy pro nás dospělé než tématy dětí (např. homosexualita u věkové kategorie 15–17 let není pro tuto věkovou skupinu tak palčivé téma, jak bychom my dospělí předpokládali).

Má osobní zkušenost z vedení kurzů ukazuje, že tématem současných dospívajících jsou buď docela obyčejné věci jako: „Jak se pozná, že spolu já a on/a chodíme?“ Nebo naopak velmi zásadní věci typu: „Jak to dopadne s naší planetou, budeme-li se k ní i nadále chovat takto nezodpovědně?“

Pokud chceme být v kontaktu s mladými lidmi a dobře je připravit na život, nesmíme se bát dnešního světa. Musíme se o něj, spolu s nimi, aktivně zajímat a společně ho znovu a znovu objevovat.

Autor je dětský a rodinný terapeut, lektor Up2Me.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou