Vydání: 2007/17 Kronikáři, 24.4.2007, Autor: Ivana Jeništová

Zvony baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce zvoní do daleka. Na zdejší slavnosti přicházejí lidé z Olomouce i celé Hané.

O historii tohoto poutního místa začal psát již zakladatel prvního kostelíka Panny Marie Jan Andrýsek. Jeho přičiněním byl v roce 1633 kostelík vysvěcen tam, kde dnes stojí svatokopecká bazilika. Zápisky Jana Andrýska hovoří o okolnostech nalezení místa pro stavbu, o zázračném uzdravení slepce na tomto místě i o votivním obrazu Panny Marie, který údajně na oltář v kapli položili dva bíle odění mládenci... Kapli Andrýsek později předal premonstrátům z Klášterního Hradiska u Olomouce. Když už kaple nestačila pojmout zástupy poutníků, premonstráti vystavěli novou velkolepou svatyni.
Jak bylo od dávných dob zvykem, správci kostelů zapisovali větší i menší události do kronik; bez nich bychom těžko znali vlastní historii. Také na Svatém Kopečku se zachovala kronika vedená od doby baroka. Kronikáři podrobně zaznamenávali nejen průběh stavby nového poutního areálu, ale také jména kněží, kteří tu působili, varhaníků, zpěváků, hudebníků, i výši jejich odměn. Zaznamenány jsou také dary věřících. Kronika popisuje mj. přenesení ostatků sv. Viktora, mučedníka ze 3. století a ochránce proti zlému povětří, které klášteru věnoval v roce 1692 papež Innocenc XI.
Kroniky jsou podrobné: lze se v nich dočíst o úpravách poutního místa, o jeho výzdobě i ceně. „Nejvíce peněz – 20 352 zlatých – bylo vynaloženo na pořízení stříbrného svatostánku se stříbrným baldachýnem, do něhož byl vložen milostný obraz Panny Marie s Děťátkem,“ praví kronikář. Záznam velkolepé korunovace milostného obrazu popisuje cestu opata Norberta Umlaufa do Říma pro zlaté korunky až po jeho slavný návrat a slavnost korunovace. Když v roce 1972 nastoupil na Sv. Kopeček někdejší administrátor P. Gustav Riedl, pilně pokračoval v psaní záznamů o dění na tomto poutním místě. V únoru 1990 se vrátili premonstráti. Kronika svatokopecké baziliky se klasickým způsobem začala znovu psát až po roce 1992. „Vystřihovali jsme články z novin, zapisovali jednotlivé události,“ vzpomíná P. Jakub Berka, který byl představeným řádu premonstrátů na Sv. Kopečku a farářem této farnosti. Vydatnou pomocnici v psaní kroniky měl v učitelce Marii Leganské, která připravovala podklady pro zápisy. „Pan Stanislav Kovařík ze Skrbeně zase excelentně archivoval fotografický materiál,“ dodává otec Jakub. Farnost donedávna vydávala také časopis Navštívení, v němž uveřejnila na pokračování historii Sv. Kopečka tak, jak ji podle zápisů kronik shromáždil historik Bohuslav Smejkal. Knižně ji vydala Matice svatokopecká v roce 2001.