Vydání: 2019/10 Proč studovat teologii?, 5.3.2019

Teolog P. Josef Zvěřina svým studentům z „podzemní církve“ kladl na srdce, že každý křesťan by měl umět vysvětlit svou víru na úrovni svého vzdělání. „Když jsi prodavačka, musíš umět vysvětlit to, čemu věříš, člověku, který si k tobě jde koupit rohlíky,“ říkal.
Kdo je Duch Svatý? Osoba nebo vztah? Jak v Ježíši přebýval Bůh i člověk zároveň? Proč držet půst? Jak nás může inspirovat světec, který žil v jiném století? Lze se nějak smířit se smrtí? Může se naše svědomí mýlit? Proč se vůbec modlit nebo prosit o přímluvy? Proč pomáhat druhým či milovat své nepřátele? A proč je tu bolest, zlo a nemoci? Teologie odhaluje odpovědi i pro každodenní život.
„Rozumět teologii znamená rozumět Bohu, který je láska,“ napsal papež František před čtyřmi lety studentům a vyučujícím teologie v Argentině. Pro její studium mluví tři hlavní důvody: staví základy naší víry, strukturuje naše znalosti o Bohu a osvětluje nás. Umožňuje pochopit velké pravdy Boží, dogmata, které teolog P. Prokop Brož přirovnává k patentům v přírodních vědách. Navíc chrání naši víru proti falešným doktrínám a pomáhá správně rozlišovat, což je dnes více než aktuální.
Vrátit člověka ke kořenům
Podle děkana olomoucké Cyrilometodějské teologické fakulty P. Petera Tavela je smysl a poslání teologických fakult ve vzdělávání a formaci budoucích kněží. „Teologickým fakultám je tím ze strany církve svěřena důvěra. V tomto smyslu je motivace uchazeče o studium víceméně daná a souvisí s budoucím duchovním povoláním. Hlavním hybatelem je Bůh,“ říká děkan fakulty a dominikán. Ale studium doporučuje i laikům. Jak říká, žijeme v hodnotově a religiózně „tekuté době“, kde se nabízí mnoho alternativ. „Uprostřed takovéto doby je ovšem teologie studiem, které vrací člověka k jeho kořenům antropologickým, kulturním a náboženským. Tento základ je také životně důležitý pro vykonávání mnoha dalších povolání,“ míní děkan Peter Tavel a doplňuje: „Teologie může rozšířit i vědomosti a formovat člověka, který se snaží o duchovní život. Slouží lidem hledajícím odpověď na otázku po smyslu života a toužícím poznat nekonečného Boha. V tomto smyslu je studium teologie ve formě, jakou nabízí akademické prostředí, nezastupitelná.“
Hlavně mít Pána Boha rád
Podobnou zkušenost má i břevnovský arciopat Prokop Siostrzonek: „Během studia jsem zjistil, že teologie je víc než jen soubor vědomostí. A že vím daleko méně, než bych měl či chtěl,“ přiznává. „V průběhu dalších desetiletí kněžského působení jsem pochopil, že nikdy nemohu v tomto oboru znát všechno a že budu věrohodný jen tenkrát, když dosažené vědomosti budou vidět také z mého života a postojů. Teď na prahu důchodového věku si uvědomuji, že studovat teologii znamená mít především Pána Boha rád!“
A z Říma, kde se setkává „s církví a vírou v celosvětovém rozměru“, odpověděl na otázku po smyslu tohoto studia i P. Tomáš Roule, spirituál v české koleji Nepomucenum: „Stále platí, že o Pánu Bohu toho mnohem více nevíme, než víme. Ale to, co víme, dává smysl a snese to i vědecký přístup a zkoumání. Studovat teologii bych přál například lidem generace mých rodičů, protože byli za minulých dob o hodně ochuzeni. Ale vlastně bych to přál každému, kdo má chuť vlastní víře více porozumět, klade si o ní otázky, setkává se s pochybnostmi: vlastními i druhých.“