Vydání: 2007/2 Křesťanská demokracie dnes a zítra, 9.1.2007, Autor: Aleš Palán

Před KDU-ČSL stojí složité období, ve kterém strana může hodně získat, ale také mnoho pokazit. Pokusme se možné příležitosti a úskalí pojmenovat.

Minus
1) Komplex bývalých předsedů
Pro příklad toho, co může se stranou dělat její bývalý předseda, si můžeme zajít na Vysočinu. Zatímco Stanislava Grosse i Vladimíra Špidly se sociální demokracie dokázala zbavit (odchodem z politiky či do Bruselu), neukojený Miloš Zeman přidělává současnému vedení další hluboké vrásky na čele. Skvěle tento problém vyřešila ODS, ale protože země může mít pouze jednoho prezidenta, není tento model opakovatelný. V celostátním výboru KDU-ČSL sedí hned tři někdejší předsedové strany. Své posty neobhájili, ale jistý vliv si zachovali.

2) Možné názorové štěpení strany
KDU-ČSL po sjezdu už nedělí jen vnímání rozdílů mezi Čechami a Moravou, ale i mezi starým vedením a novým. Čerstvě zvolený šéf strany nepoděkoval (a možná to ani udělat nemohl) dosavadnímu předsednictvu za jeho práci. V novém předsednictvu strany je přitom jen jediný poslanec – navíc je jím Čunkova protikandidátka Vlasta Parkanová. Miroslav Kalousek ztratil dominující postavení ve stranických strukturách, mezi lidoveckými poslanci je ale většina jeho (alespoň bývalých) příznivců.

3) Nálepka populismu
Jiří Čunek hovoří o bližší spolupráci s ČSSD a předvolebním neprotežování ODS; některé jeho kroky jsou ale výrazně pravicové. Oponenti mu vyčítají populismus. Jednoduché řešení složitých problémů může přinášet jen okamžitý a navíc velmi diskutabilní efekt.

Plus
1) Aktivizace členské základny
Vzbouření řadových členů a regionálních představitelů po Kalouskově veletoči lze využít k dobrému. Takto zaktivizovaní příznivci se mohou úspěšně uplatnit v předvolební kampani zejména v komunálních volbách. Voličům lze přitom skvěle argumentovat tím, že v lidové straně jsou hlasy zezdola slyšet až skutečně nahoře.

2) Oslovení nových voličů
Strana nové příznivce v podstatě nemá a v tomto směru tedy nemůže tratit. Negativní efekt při proklamovaném pokusu oslovit nový voličský segment je tedy předem vyloučen.

3) Etablování konzervativní politiky
České politické spektrum zná dvě podstatné strany, které se označují za konzervativní: KDU-ČSL a ODS. Lidovci mohou svůj konzervatismus proklamovat kromě vlastního chování i poukazováním na západoevropské politické normy a vzory, navíc se nemusí tak jako ODS potýkat s liberály ve svých řadách.