6. 5. 2025
„Přistoupil ke mně kardinál Re a položil mi osudovou otázku: Přijímám kanonickou volbu do funkce Svatého otce? Accepto, odpověděl jsem.“ Tak popsal kardinál Jorge Mario Bergoglio bezprostřední dění po konkláve z března 2013 v autobiografické knize Naděje, která příhodně vychází česky právě v tyto dny.
„Cítil jsem se vyrovnaně, v klidu,“ vzpomíná ve své knize a na otázku: „Jak chceš být nazýván?“ odpověděl: „Budu se jmenovat František.“ Zřízenci pak vložili lístky do kamen a přidali patrony s bílým dýmem, který vystoupal z komína Sixtinské kaple, zatímco venku se snášel soumrak.
„Zamířil jsem do sakristie, jíž se říká ‚slzavá místnost‘, abych se převlékl. Sundal jsem kardinálský prsten, ale měl jsem v kapse prsten z biskupského svěcení. Chtěli mi dát jiný, ne, díky, nechám si tento. Navrhli mi pěkný kříž, zlatý, a já na to, mám z alpaky, z biskupského svěcení, nosím ho dvacet let.“ A co typické červené boty? „Ne, nosím ortopedickou obuv. Mám trochu ploché nohy. Nešlo o nic připraveného. Prostě jsem to tak spontánně cítil. Proto jsem odmítl sametovou mozettu i lněnou rochetu. Nic pro mě. O dva dny později jsem se dozvěděl, že bych měl vyměnit kalhoty a vzít si bílé. Musel jsem se usmát. Nechci vypadat jako zmrzlinář, povídám. A nechal si ty své.“ Tolik papež František.
Konkláve před dvanácti lety se za Českou republiku účastnil jen kardinál Dominik Duka, protože kardinál Miloslav Vlk už překročil osmdesátku. Zalistovali jsme v Katolickém týdeníku z té doby (KT 12/2013) a našli s kardinálem Dukou rozhovor. Ve svých postřezích stran nového papeže několikrát sáhne po slově „překvapení“ a od prvních okamžiků rozpoznáváme dnes již důvěrně známého Františka…
„Po zvolení se pan kadinál Bergoglio šel přestrojit a vrátil se jako papež – a my jsme mu šli poblahopřát. Všichni jsme měli tu možnost, dokonce i ti, kteří tam pomáhali,“ uvedl kardinál Duka pro KT s tím, že novému papeži věnoval Cyrilometodějskou medaili a pozval ho na Velehrad. Při dalším setkání potěšilo kardinála Vlka, že nový papež znal jeho příběh, který vyšel knižně: Umývač oken, arcibiskup pražský.
Další okamžiky po zvolení popsal kardinál Duka slovy: „Bylo tam několik překvapení. Pan ceremoniář přinesl veškeré slavnostní oděvy, ale Svatý otec řekl: ‚Ne, jde se v bílé klerice.‘ Nic víc si na sebe nevzal. ‚A páni kardinálové půjdou s námi,‘ dodal. Byli jsme vyzváni jít na lodžii. Dali jsme přednost starším, především americkým biskupům a pak jsme se prostřídali.“ Tím se vysvětluje, proč byla lodžie tak nezvykle zalidněná.
Atmosféru popsal Dominik Duka jako nezapomenutelnou: „Najednou prožijete velké společenství církve, ale také to, co by potřeboval svět: fair play. Každý jsme si totiž představovali, kdo by měl být papežem. Někdo možná víc, někdo méně, někdo si ho chtěl vymodlit, někdo vykřičet, ale pak najednou všichni volají: ‚Máme papeže!‘ A tleskají: ‚Ať žije papež!‘ Většina ho v životě neviděla, neslyšela, ale všichni víme: Ano, je to můj papež.“
Těmito citacemi chceme přiblížit atmosféru na místě, kam se z nás nikdo nemohl podívat. Nový papež od počátku projevoval péči napříč patry. „Čas večeře se opozdil, protože Svatý otec šel navštívit kuchyni a se vším personálem se fotografoval. No a to víte, ráno jsme šli na snídani bez ústrojové kázně: někdo v košili, bez svetru, někteří napůl v klerice… A papež seděl s námi u stolu, pak jsme se s ním setkávali při obědě, při večeři, na chodbě. Působí velmi neformálně – není to hra, je to jeho přirozenost,“ rozdělil se tehdy o své dojmy z nového papeže v KT kardinál Duka.
Dále prozradil, že papež František už „v pátek v užším kruhu při mši upozorňoval na určité reformy, aby kurie dokonaleji a efektivněji pracovala a aby skutečně usilovala o duchovní život“. A jak přiblížil tehdy nastupujícího pontifika a jeho působení? Velmi trefně: „Pokora, zájem o pomoc druhým, jako jezuita bude mít větší smysl pro praktičnost, efektivnost a jednoduchost.“
Na této dvoustraně se v neposlední řadě dozvíte něco z historie konkláve a nahlédnete do zákulisí minulé papežské volby očima toho, kdo do Sixtinské kaple vešel jako kardinál a odcházel jako Svatý otec.
Vydavatel: KatMedia s.r.o.
ISSN 0862-5557 (Print)
ISSN 2787-9593 (Online)
Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.
Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.
Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou
Nastavení souborů cookies
Soubory cookies jsou malé textové soubory, které se ukládají do vašeho zařízení při navštěvování webových stránek. Soubory cookies používáme k různým uživatelským, analytickým a marketingovým účelům (například pro zapamatování přihlašovacích údajů k vašemu účtu, apod.).
Své předvolby můžete měnit a odmítnout určité typy cookies, které se mají ukládat do vašeho zařízení. Můžete také odstranit všechny soubory cookie, které jsou již uloženy ve vašem počítači. Tím však můžete přijít o některé uživatelské vymoženosti našeho portálu.