Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Červenec 2025
Červen 2025
Květen 2025
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Téma|Jak oživit církevní památky

Obsah:

Úvod Téma

Jak oživit církevní památky

5. 8. 2025

Tisk

Léto vybízí k návštěvě nejrůznějších památek, mezi nimiž se stále častěji objevují i ty církevní, zejména kláštery. Jak to udělat, aby si návštěvník církevní stavbu nejen prohlédl, ale začal se zajímat o jeho historii a případně se i sám zapojil do aktivit, které mohou tato místa oživit?

image:Image Jak oživit církevní památky
V bývalém klášteře, nynějším zámku rodiny Kinských ve Žďáru nad Sázavou, se nachází Muzeum nové generace s interaktivní expozicí nejen o baroku. Snímek Jana Podhorská

V dnešním tématu nám nešlo o to představit kláštery, které lákají na ubytování, duchovní cvičení, komentované prohlídky či klášterní pivo – tuto možnost ostatně nabízí i kláštery na této dvoustraně, ale spíše se chceme podívat na příklady, kde pracují s historickým prostorem kláštera jinak. Jeho interiér je přestavěný v moderní muzeum, koná se tam hudební festival, workshopy, příměstský tábor, hraje se tam divadlo, úniková hra nebo tam pořádají stálé či dočasné výstavy.

Výlety za poznáním

Bohatou historii řeholních řádů zpracovává každý klášter originálně, ať už ho spravuje církev, státní instituce či soukromé osoby jako v případě bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, který nyní vlastní šlechtická rodina Kinských. Vybrané kláštery ale mohou být inspirací, a to nejen pro budovy sakrálního charakteru.

V České republice jsou návštěvy hradů, zámků a muzeí již zavedenou tradicí. „Církevní památky a expozice jsou další skupinou, která se začala po roce 1989 logicky více prosazovat,“ říká historik a muzejník Michal Stehlík v rozhovoru níže. Podle něj se klášterní expozice snaží prezentovat hlavně charakter místa, jeho historii a proměny s důrazem na nějakou výjimečnost, jako je třeba Santiniho architektura nebo bohatá klášterní knihovna. Zeptali jsme se ho, zda se Češi naučili jezdit do klášterů i za historií daného řádu nebo co přináší církevní památky jedinečného. A zajímalo nás, do jakých klášterních muzeí v Česku i v zahraničí by pozval čtenáře on sám.

Prázdné, ale přitom živé

Představíme vám také novou únikovou hru v pražském klášteře bratří minoritů. Prošli jsme si ji úspěšně až do konce, a proto o ní můžeme nyní reportovat. P. Stanislav Jaromi, rektor tamní klášterní baziliky sv. Jakuba Staršího na Starém Městě, který na vzniku hry spolupracoval, otevřel návštěvníkům dvě třetiny kláštera. Ten aktuálně obývají pouze tři řeholníci. „Zredukoval jsem prostor, který využíváme a zůstalo nám jen to, co potřebujeme. Hledali jsme cestu, jak může místo sloužit dnešní společnosti. Zvláště, když pastorační činnost na Starém Městě je minimální,“ říká P. Jaromi.

První evropské kláštery jsou známy z 5. století a jejich počet rosl. Byly to větší komplexy, ekonomicky soběstačné, které sloužily jako kulturní a hospodářská centra pro své okolí. Dnes je situace jiná. A některé řeholní řády se v Česku zabývají otázkou, jak obnovit život v klášterech, kde není dostatek povolání k zasvěcenému životu.

Aktuální trend otevírání církevních budov veřejnosti souvisí také s tím, že ne každému řádu se po roce 1989 podařilo obnovit na daném místě komunitu a rozlehlé klášterní prostory nemají jak využít. Čtyři inspirativní tipy, jak to dělat zajímavě a s úctou k danému objektu a jeho historii, přinášíme na straně 5, a to v případě Broumova, Kladrub, Plasů a Žďáru nad Sázavou. V Želivě sice řeholní komunita působí, ale i zde otevírají svůj klášter pro různé akce, jako je třeba Želivské kulturní léto.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou