Vydání: 2011/45 K. J. Erben, 2.11.2011

Ke kulatému výročí jeho narození vydává Česká národní banka stříbrnou pětisetkorunu s jeho portrétem. Deset kreslířů nejmladší generace zase zpracovalo jeho nejznámější dílo jako komiks. Těžko si představit větší rozptyl – od oficiálního po alternativní.

Karel Jaromír Erben je nezpochybnitelnou veličinou české literatury a zároveň stále inspiruje mladé tvůrce. Co víc si vůbec může autor přát? Který z českých literátů se mu v tom může rovnat? Od narození K. J. Erbena uplyne v těchto dnech už dvě stě let. Erben přitom není jen autor Kytice. Psal prózu, je autorem jedné divadelní hry, sbíral pohádky, věnoval se folkloristice a jazykovědě. Jednu dobu se aktivně účastnil politického života, stýkal se s českými obrozenci. Zatímco jeho dobu dnes často vnímáme s lehkým odstupem, Kytice je neustále burcující. V lecčem je snad ještě modernější než Máchův Máj.

Vlastenecké jméno Jaromír

Erben se narodil 7. listopadu 1811 v Miletíně (Karlovo dvojče Jan brzy zemřelo). Jeho otec byl sadař a švec a nepředpokládal, že by syn měl jiné ambice. Nadaného a introvertního chlapce ke studiu doporučil miletínský farář Jan Arnold, který ho zprvu sám vzdělával. Erben šel na gymnázium do Hradce Králové a následně na práva do Prahy. V hlavním městě už zůstal. Zpočátku působil jako právní koncipient bez nároku na plat, přítel František Palacký mu později sehnal post archiváře města Prahy. Poté dělal Erben sekretáře Vlasteneckého (později Národního) muzea a vysoce postaveného úředníka magistrátu. Síly věnoval obrozeneckému kvasu (přijal vlastenecké jméno Jaromír), sbírání lidové slovesnosti i spolupořádání Riegrova slovníku naučného. Zásadním Erbenovým literárním počinem je Kytice z pověstí národních z roku 1853 – autor na ní pracoval bezmála dvě desetiletí. Jeho balady vycházející z lidových mýtů jsou ale poučeny Slowackým, Goethem a dalšími literáty. Bez příkras, a přitom s empatií zobrazují vztahy mateřské i milostné. Jejich častým tématem je nemoc a smrt. Erbenovi hrdinové počítají s neodvratným trestem, který následuje po každém provinění. Erben jako folklorista shromáždil Písně národní v Čechách a Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských. Populární je jeho Soubor českých pohádek koncipovaný po vzoru prací bratří Grimmů. Karel Jaromír Erben zemřel 21. listopadu 1870 v Praze a pohřben je na Olšanských hřbitovech. „Praví-li kdosi, že ‚filosofií jeví se božství v lidskosti, poezií lidskost v božství‘ – u Erbena obé zjevení se spojovalo skvěle. Erben filosof skutečně myšlenkou veden našel vždy cit. Erben poeta se neomylně docítil, kdeže je myšlenka,“ řekl nad jeho rakví Jan Neruda.