Vydání: 2005/18 Zvolení nového papeže, 13.5.2005, Autor: podle agentur

Joseph Ratzinger se narodil 16. dubna 1927 v tradiční selské rodině ve vesničce Marktl am Inn jako syn policejního úředníka. Ještě téhož dne, který tehdy připadal na velikonoční sobotu, byl pokřtěn.

Ve velmi nízkém věku se rozhodl, že vstoupí do semináře. Jeho studia však přerušila druhá světová válka a on byl nucen nastoupit k protiletecké obraně. Později absolvoval i základní výcvik u armádní pěchoty. V roce 1945 byl, coby německý voják, uvězněn jako válečný zajatec. Propustili ho až v červnu 1945. Tehdy vstoupil osmnáctiletý Joseph i se svým o tři roky starším bratrem Georgem do semináře a kněžské svěcení přijal 29. června 1951. Když mu bylo 26 let, zahájil svou vědeckou činnost: nejprve jako přednášející dogmatiky a fundamentální teologie ve Freisingu, později se stal profesorem v Bonnu a Münsteru. V roce 1957 získal habilitaci na Mnichovské univerzitě svou prací o sv. Bonaventurovi, v oboru fundamentální teologie. 

Na Druhém vatikánském koncilu, v letech 1962-1965, působil jako teologický poradce (peritus) tehdejšího metropolity Kolína nad Rýnem, kardinála Josefa Fringse. 24. března 1977 ho papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupem mnichovsko-freisinské arcidiecéze a tři měsíce nato ho povolal i do kardinálského kolegia.

Na sklonku roku 1981 mu papež Jan Pavel II. svěřil vedení Kongregace pro nauku víry. Zároveň se - tehdy čtyřiapadesátiletý - Ratzinger stal předsedou Papežské biblické komise a Mezinárodní teologické komise. Kromě toho se dál zabýval teologickou reflexí a publikoval celou řadu knih a článků. Velký úspěch například sklidila jeho kniha Úvod do křesťanství. V letech 1986-1992 pak vedl Papežskou komisi pro sestavení Katechismu katolické církve. Dne 9. listopadu 1998 ho Jan Pavel II. jmenoval viceděkanem kardinálského kolegia, v roce 2002 se Joseph Ratzinger stal jeho děkanem. Byl členem Státního sekretariátu pro vztahy mezi státy a církví, Kongregace pro východní církve, Kongregace pro případy blahořečení a svatořečení, Kongregace pro biskupy, Kongregace pro evangelizaci národů a Kongregace pro katolickou výchovu. Působil také v Papežské radě pro jednotu křesťanů, Papežské radě pro kulturu, byl členem Papežské komise pro Latinskou Ameriku a Papežské komise „Ecclesia Dei“ a stal se předsedou Mezinárodní teologické komise i Papežské biblické komise. V roce 2000 ho papež Jan Pavel II. povolal jako čestného člena do Papežské akademie věd.

Téměř čtvrt století byl tento světoznámý teolog úzkým spolupracovníkem Jana Pavla II. a i po jeho smrti, když byl svatý stolec neobsazen, vedl církev se suverenitou, a i mezi kardinály tak upevnil svou výraznou pozici.

Papežem se stal okamžikem přijetí volby konkláve v úterý 19. 4. 2005 a přijal jméno Benedikt XVI.