Vydání: 2019/34 Matku Marii slavili v Paříži i v Iráku, 20.8.2019, Autor: Milan Tesař

Vyrůstal jsem ve věřící, katolické rodině a deset let jsem v kostele ministroval. Neříkám, že znám Bibli od začátku do konce, ale myslím, že prolistovanou ji docela mám. Dnes čtu obecně málo. Když nespím, pracuji v dílně nebo se starám o děti, takže na čtení moc času není. Ale i dnes Biblí rád listuji.
Určitě. Vždyť obsahuje krásné návody k životu a společenské normy. V dnešní době mě spousta věcí štve, hlavně lidská hloupost a to, že si lidé neověřují fakta, nezjišťují informace, nechají se ovládat množstvím bludů. Víra má v sobě zakódované i to, že lidé mají přemýšlet nad tím, co dělají, a neměli by se k sobě chovat špatně. I proto je pro mne Bible velkým zdrojem inspirace. Ostatně měla by jím být nejen pro psaní textů, ale pro život – ať už je člověk věřící, nebo ne.
Já takto vnímám prozření nebo „dospění“ duše nebo osobnosti. Záměrně jsem ten text takto vystavěl. Mít zlost a mstít se je strašně jednoduché, ale povznést se nad to, odpustit – i když třeba nezapomeneme – je hrozně osvobozující, přestože nám někdo ublížil. Každý nakonec nějakým způsobem stejně dojde spravedlnosti – ať tady, nebo někde jinde.
Je to pro mne forma, jak si utřídit vlastní myšlenky a vyrovnat se s tím, co třeba nechci říkat jiným lidem přímo. Zakóduji to tedy do písně a už tím, že takovou píseň hraji, si dané téma mohu sám pro sebe vyřešit. Lépe se s ním smířím. Takto to podle mě měli nastavení i staří bluesmani v Americe.
Lidová hudba – a k ní staré blues patří – byla vždy osobní zpovědí autora. Ty písně vznikaly tak, že se někdo potřeboval vyzpívat z toho, co zajímalo i ostatní lidi: smrt, láska, válka, Bůh. A také nižší záležitosti, jako plné břicho, nebo naopak to, že máte velký hlad. Ale téma víry v Boha je konkrétně v blues silně zastoupeno napříč celým spektrem tohoto žánru od jeho počátků až dodnes.
Já mám blues rád, jeho nejčastější dvanáctitaktová forma je geniální, ale ještě víc mě baví jednodušší schéma, kdy hrajete jeden tón a kolem něj vytváříte melodii. Blues je hodně založené na příbězích svých autorů a to, že je forma jednodušší, dává větší prostor pro vyprávění a pro to, aby vyniklo poselství písně.

Jan Fic (nar. 1990) pochází z Rybníků u Moravského Krumlova, po maturitě se přestěhoval do Brna. Stojí v čele bluesové skupiny The Weathermakers, byl také kapelníkem recesistické trampské skupiny The Honzíci – s oběma postoupil do celostátního kola Porty. V roce 2018 se jako písničkář zúčastnil mezinárodní soutěže Blues Aperitiv v Šumperku, kde vyhrál první cenu – postup na hlavní scénu podzimního festivalu Blues Alive. Na konci roku 2018 vydal ve spolupráci s producentem Martinem Kyšperským své sólové album Město. Věnuje se výrobě kytar a dalších hudebních nástrojů pod značkou Red Bird Instruments.