Počátek poutního místa, usazeného na jižním úbočí Červené hory v hlavním hřebenu Jeseníků, je spojen s legendou o zázračné léčivé vodě. „Podle ní zdejší lesník kdysi postřelil jelena, ten však doskákal až k horské Vřesové studánce a zázračnou vodou ze studánky si rány vyléčil. Lesník účinnost pramene vyzkoušel na sobě, protože sám trpěl očním neduhem, a brzy se mu zrak vrátil v plné síle. Z vděčnosti a na připomínku zázraku pak ke studánce pověsil obrázek Panny Marie Sedmibolestné,“ uvádí Karel Pošmourný, který se historií poutního místa zabývá. Zvěst o prameni se podle něj rychle roznesla a pro zázračnou vodu sem začali přicházet lidé z širého okolí.

Skutečné historické záznamy kladou vznik poutního místa, známého také pod německým názvem Hedelbrünnel, do poloviny 17. století. Zásluhu na něm mají tehdejší majitel panství Přemek III. ze Žerotína, a zejména jeho manželka Juliana a sestra Angelina. Právě tyto ženy, ovlivněné působením jezuitů a jejich horlivou podporou poutních tradic, nechaly podle všeho zastřešit pramen a také postavit první dřevěnou kapli. Ta později po zásahu blesku vyhořela. Ještě větší pohromu pro konání poutí ovšem představovalo jejich zrušení v rámci josefínských reforem.

Obnova místa a počátek jeho největšího věhlasu nastaly v polovině 19. století. „Tehdy zde vznikl kostel Panny Marie a posvěcen byl na svátek sv. Marie Magdaleny 22. července 1850,“ říká Pošmourný a doplňuje, že v závěru 19. století byla nad Vřesovou studánkou postavena turistická chata, která zde fungovala ještě v 60. letech minulého století - na rozdíl od kostela, jenž v roce 1946 (opět po zásahu bleskem) vyhořel a již nebyl vystavěn. „V roce 1981 pak byla pro technické problémy uzavřena chata a o pár let později byla bez náhrady stržena,“ popisuje Pošmourný.

Úsilí o obnovu místa

Před deseti lety byla lokalita, nacházející se v hlavním hřebeni Jeseníků v nadmořské výšce téměř 1 300 metrů, společně s okolními pozemky v rámci procesu majetkového narovnání vrácena katolické církvi. Tato skutečnost jen podnítila aktivity lidí, kteří o obnovu poutního místa usilovali dávno předtím. Ještě jako studenti totiž v závěru 70. let zpracovali sochař Otmar Oliva, výtvarník Jan Jemelka a architekt Miroslav Vochta projekt nové kaple, koncipované jako památník obětem hor. Současně připravili návrh na rekonstrukci chaty, ovšem ani s jedním neuspěli.

V roce 1993 tak alespoň na Vřesové studánce ze zbylých základových kamenů kaple vztyčili malou mohylu a do ní upevnili dvoumetrový železný kříž, který přečkal tragický požár v poválečných časech. Ještě na podzim 1993 (za přítomnosti malé skupinky příznivců) požehnal kříž biskup Josef Hrdlička. Roku 2007 byla pak požehnána opravená kaplička nad pramenem, jejíž obnovu provedly Lesy ČR.

Pro členy Spolku pro obnovu poutního místa Vřesová studánka, jenž vznikl v roce 2014, je ale i to málo a rádi by zde postavili kapli i horskou chatu v podobném rozsahu jako před jejich zkázou. „Nejde přitom o vybudování pouhé repliky, nýbrž o snahu využít současné technické možnosti,“ objasnil tehdy předseda spolku Pavel Holubář. A byť se naplnění celého záměru (podpořeného peticí s téměř šesti tisíci podpisy) zatím nedočkali, Vřesová studánka postupně ožívá.

Kříž pro bolestný kraj

Na podzim 2017 zde byl instalován nový venkovní oltář. Pořízení a přesun žulového bloku zařídili právě členové spolku. A k jejich hlavnímu záměru, vrátit Jeseníkům část duchovního a kulturního dědictví, směřuje i zatím poslední aktivita: vztyčení dřevěného kříže, který mimo jiné obsahuje úlomek rakve mučedníka komunismu P. Josefa Toufara a medaili jiného mučedníka sv. Jana Sarkandra. U tzv. Kamenného okna nad Červenohorským sedlem ho v červnu 2023 požehnal dnešní arcibiskup Josef Nuzík. „Bolestné kraje kříž potřebují a Sudety bezesporu takovým krajem jsou,“ zdůraznil tehdy sochař Otmar Oliva.

Čtyřsetleté dějiny poutního místa i novodobé snahy o jeho obnovu, ale také krajina jesenického hřebene s výhledy do okolí tak na Vřesovou studánku lákají poutníky i dnes. Bohoslužby se zde slaví několikrát do roka, ta nejbližší je v plánu na 12. července a další se uskuteční 16. a 30. srpna, 13. září tu proběhne hlavní pouť, 4. října památka Panny Marie Růžencové a 29. listopadu bohoslužba s prosbou o požehnání do nového liturgického roku. Podrobnosti lze najít na www.vresovastudanka.cz.

„Nechceme sem vnášet nic nového, jen obnovujeme, co tady existovalo, zmiňuje Otmar Oliva a připojuje: „Posvátno je na Vřesové studánce už čtyři staletí. Obnovou poutního místa chceme přispět k uzdravení ducha v rozbolavělém pohraničním kraji.“