- Katolický týdeník

Nevelká dřevěná etuje, bílé rukavičky, ticho a zářivé sluneční paprsky odrážející se ze zlata a drahých kamenů. Katolický týdeník a Česká televize si mohly jako jediní zástupci médií předem a zblízka prohlédnout a nasnímat nové korunky pro Palladium.

Vydání: 2014/39 Papež František v Zemi orlů, 23.9.2014, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Svatováclavská příloha

Dvě drobné korunky z ryzího zlata s diamanty spočinou při slavnostní bohoslužbě při Národní svatováclavské pouti na hlavách Panny Marie i malého Ježíška. Pražský arcibiskup Dominik Duka jimi chce jménem celé české církve vyjádřit vděčnost Panně Marii, poděkovat za ochranu zejména v obdobích dvou totalit a v době, kdy se církev vydala na novou cestu směrem k osamostatnění a nezávislosti na státu.

S nápadem, jak by měly korunky vypadat, přišel sám kardinál Duka. „Chtěl jim dát tvar, který by vycházel ze svatováclavské koruny. Vzniklo hned několik návrhů. Vybrán byl typ korunky pro dekorování milostné sochy nebo obrazu u nás neobvyklý,“ popisuje P. Libor Bulín, probošt staroboleslavské kapituly.

KŘEHKÁ KRÁSA

Vzniklo celkem pět návrhů, které cizeloval klenotník Milan Zdeněk. Když se kardinál Dominik Duka rozhodl pro definitivní verzi, byl pro výrobu vybrán klenotník dr. Riegel.

„Korunky jsou ze zlata ryzosti 24 karátů. Klenotníci většinou pracují s nižší ryzostí, protože takovéto zlato je příliš měkké. Korunky však budou trvale nasazeny na Palladium a nebude s nimi hýbáno, nebude proto tolik vadit, že jsou zhotoveny z měkčího kovu,“ osvětluje pražský diecézní konzervátor P. Vladimír Kelnar.

Diamanty zdobící korunky jsou různé velikosti, největší jsou zasazeny do čelové obroučky, nad kterou vybíhají klasické, francouzské lilie, podobně jako na svatováclavské koruně. „Výběr drahých kamenů byl také zdlouhavou a dlouho diskutovanou záležitostí. Zvažovali se barevné polodrahokamy či drahokamy, ale nakonec došli odborníci k závěru, že bude lépe, když se zachová jednotná vizáž,“ ohlíží se za téměř půlroční prací pouze na samotném návrhu.

Upraven byl i rám, do něhož je originál Palladia vsazen. Ten vznikl v roce 2009 při příležitosti čtyřstého výročí prohlášení tohoto reliéfu Palladiem země české. „Shodou okolností je rok 2009, jak čtenáři KT vědí, rokem návštěvy Svatého otce ve Staré Boleslavi,“ připomíná další souvislost P. Kelnar.

Rám je zhotoven z tropického dřeva, jež je následně obaleno stříbrným plechem a dekorováno polodrahokamy.

Korunky císaře Ferdinanda

Palladium země české prvně korunoval také císař Ferdinand korunkami s velkými diamanty nedostižné ceny, smaragdem, pravými perlami. „Tyto korunky dosud dekorující reliéf mají jen těžko vyčíslitelnou cenu. Přičemž hodnotu samotného Palladia v penězích nelze vůbec vyčíslit. To je stejné, jako by někdo chtěl znát cenu našich korunovačních klenotů,“ uzavírá

P. Kelnar.