„S bázní a chvěním k vám přicházím jako bratr, který chce být služebníkem vaší víry a vaší radosti,“ oslovil papež Lev XIV. na 150 tisíc lidí, kteří se v neděli shromáždili k inaugurační mši na náměstí sv. Petra a v přilehlých ulicích.

„Chci s vámi jít cestou Boží lásky, neboť on si přeje, abychom všichni byli sjednoceni v jedné rodině,“ pokračoval a jako dva základní rozměry Petrova poslání označil právě lásku a jednotu. V návaznosti na Janovo evangelium o setkání Vzkříšeného Ježíše s Petrem vyzdvihl, že „Petrovi byl svěřen úkol, aby ‚miloval více‘ a dal svůj život za stádce.“

Církev s otevřenou náručí

Coby své první přání označil papež sjednocenou církev jako „znamení jednoty a společenství, která by se stávala kvasem smířeného světa“. Zdůraznil, že Petrův nástupce nemá být „osamělým vůdcem“, ale kráčí spolu s ostatními. „Všichni totiž máme být „živými kameny“, svým křtem jsme byli povoláni, abychom budovali Boží stavbu v bratrském společenství. Ve světle a síle Ducha Svatého budujme církev založenou na Boží lásce, církev jako znamení jednoty, misijní církev, která otevírá svou náruč světu, která hlásá Slovo, nechává se znepokojovat dějinami a stává se kvasem svornosti pro lidstvo,“ uzavřel papež své kázání, jemuž naslouchaly na náměstí stovky představitelů křesťanských církví, světových náboženství i političtí představitelé z celého světa. Celou homilii přinášíme na str. 16.

Po obřadu se papež krátce setkal s prezidentkou Peru Dinou Boluarteovou. Přijal také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželku Olenu, s nimiž podle webu ukrajinského prezidenta mluvil o průběhu jednání v Istanbulu. Dále hovořili o propuštění zajatců a návratu ukrajinských dětí unesených na území Ruské federace. Prezident Zelenskyj, jemuž papež telefonoval už pět dní po svém zvolení, poděkoval za nabídku zprostředkování míru a za dlouhodobé nasazení Svatého stolce ve prospěch ukrajinských dětí zavlečených do Ruska.

Už předtím kyjevský arcibiskup Svjatoslav Ševčuk předal Lvu XIV. seznam obsahující 500 jmen zajatých Ukrajinců. „Pečlivě si je prohlédl a podíval se na podobenky, které je doprovázely. Pak mi řekl: ‚Ano, uděláme vše, co bude v našich silách, abychom je přivedli domů a podpořili možnosti dialogu, který může zastavit válku,‘“ uvedl v rozhovoru pro italský deník Avvenire arcibiskup Ševčuk, který do Říma přiletěl v rámci jubilejní poutě východních církví.

Říct „ne“ válce slov a obrazů

Na inauguraci přiletěl do Říma rovněž viceprezident Spojených států amerických James David Vance. Ten pak v pondělí podle vatikánských médií probíral se Svatým otcem a se sekretářem pro vztahy se státy arcibiskupem Paulem Richardem Gallagherem dodržování humanitárního práva a dosažení smíru v oblastech konfliktů.

Právě slova o pokoji a výzvy k ukončení válek charakterizují projevy papeže Lva XVI. od jeho zvolení. Zazněla při setkání s novináři a diplomaty, ozvala se z lodžie baziliky sv. Petra u příležitosti nedělních modliteb Regina coeli. „Způsob, jakým komunikujeme, má zásadní význam,“ řekl papež čtyři dny po svém zvolení novinářům. Poděkoval za jejich práci a vyzval je, aby neužívali „agresivní slova a nikdy neoddělovali hledání pravdy od lásky. Musíme říci ‚ne‘ válce slov a obrazů, musíme odmítnout paradigma války“. Poukázal na to, že utrpení připomíná světu důležitost svobody projevu a tisku a dodal, že „pouze informovaní jedinci mohou činit svobodná rozhodnutí“.

Při setkání s diplomaty působícími ve Vatikánu označil za tři základy vatikánské diplomacie mír, spravedlnost a pravdu. Mír podle Lva XIV. není jen absence války, ale „Kristův dar“, o který je třeba prosit. Začíná v lidských srdcích a roste odmítáním pýchy a pomsty. Pravda je podle papeže nezbytná k autentické komunikaci a pokojným vztahům. Úkolem církve je pak podle něj mimo jiné s láskou říkat pravdu – a to i tehdy, když riskuje obtíže a nepochopení.

Zkoumat nové cesty

Při setkání se Školskými bratry se papež minulý týden zase zamýšlel nad výzvami, jimž dnes musí čelit mladí lidé. „Pomyslete na izolaci způsobenou všeobecně rozšířenými modely vztahů, které se stále více vyznačují povrchností, individualismem a citovou nestabilitou; na šíření myšlenkových vzorců oslabených relativismem; na převládající životní styl a rytmus, v němž není dostatek prostoru pro naslouchání, reflexi a dialog – ve škole, v rodině a někdy i mezi vrstevníky – a z toho plynoucí osamělost.“ Podle papeže nejsou tyto skutečnosti důvodem ke sklíčenosti, ale vedou nás, abychom „zkoumali nové cesty, rozvíjeli nové nástroje a osvojovali si nové jazyky, jejichž prostřednictvím se budeme nadále dotýkat srdcí studentů, pomáhat jim a povzbuzovat je, aby s odvahou čelili každé překážce, a mohli tak v životě vydat ze sebe to nejlepší podle Božích plánů“.

Péče o jednotu a dialog

V roce, kdy si církev připomíná 1 700 let od koncilu v Nikaii, se papež setkal také s představiteli východních církví, kteří putovali do Říma v rámci Jubilejního roku, a po své inauguraci i s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem. „Na cestě k obnovení plné jednoty mezi všemi křesťany si uvědomujeme, že tato jednota nemůže být ničím jiným než jednotou ve víře. Jako biskup Říma považuji za jednu ze svých předních povinností usilovat o obnovení plné a viditelné jednoty mezi všemi, kdo vyznávají stejnou víru v Boha Otce, Syna a Ducha Svatého. Snahy o jednotu vždy byly mou stálou starostí, jak svědčí motto, které jsem si zvolil pro své biskupské poslání: In Illo uno unum. Jde o výrok sv. Augustina, který připomíná, že ačkoli je nás mnoho, „v tom jediném – totiž v Kristu – jsme jedno“, vysvětlil při setkání Lev XIV.

Při audienci se zástupci velkých světových náboženství, kteří přijeli na papežovu inauguraci, pak Lev XIV. vyzdvihl myšlenky papeže Františka o všeobecném bratrství. „V tomto směru ho Duch Svatý skutečně ‚pohnul‘ k tomu, aby velkými kroky pokročil v otevřenosti a iniciativách, které zahájili již předchozí papežové. František v encyklice Fratelli tutti podpořil jak ekumenickou cestu, tak mezináboženský dialog, a to především pěstováním mezilidských vztahů, aby bez jakéhokoli oslabení církevních vazeb byl vždy zdůrazňován lidský rozměr setkání. Bůh nám pomáhej, abychom si jeho svědectví uchovali jako poklad!“