„Obrovské množství projevů náklonnosti vypovídá o tom, jak moc se intenzivní pontifikát papeže Františka dotkl myslí a srdcí,“ řekl během sobotní pohřební bohoslužby s 980 koncelebrujícími (včetně desítky Čechů) kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského sboru. „Posledním obrazem, který zůstane v našich očích a srdcích, je ten ze slavnosti Velikonoc, kdy nám papež František navzdory vážným zdravotním problémům chtěl udělit požehnání z lodžie baziliky sv. Petra a poté sestoupil sem, aby z papamobilu pozdravil početný zástup,“ shrnul kardinál Re. Náměstí jeho p romluvu několikrát doprovodilo potleskem, stejně jako předchozí příchod ukrajinského prezidenta Zelenského.

Vzpomínku na poslední požehnání si ponesou mimo jiné obyvatelé české papežské koleje Nepomucenum, kteří u toho byli. Po sobotním pohřbu uhostili obědem státní delegaci v čele s premiérem Petrem Fialou. „Je pro mě velká čest, že jsem se mohl rozloučit, byl to hluboký duchovní zážitek,“ řekl Fiala a připomněl, že se s papežem setkal před třemi lety. „Dokázal oslovovat věřící i nevěřící, otevírat lidem srdce, stavět mosty. Měl starost o lidi na okraji, však i krátce před smrtí navštívil věznici, což charakterizuje jeho pontifikát: myslet na ty, kteří jsou znevýhodněni,“ vyzdvihl.

S premiérem přicestovali kardinál Dominik Duka a tři biskupové. Za ČBK to byl její nový předseda olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. „Jeho život nám zanechal směr, ve kterém máme pokračovat,“ řekl a dodal: „Nejvíc mě oslovují jeho tři častá slova: blízkost, soucit a něha. Dnešní svět potřebuje blízkost, protože lidé se od sebe vzdalují, i když jsou na sociálních sítích. To, co se děje ve světě, volá po soucitu, aby člověk otevíral srdce druhým. A něha je způsob lásky k druhému, která není vyjádřena slovy.“

Připutoval také pražský pomocný biskup Zdenek Wasserbauer, který zastupoval ČR při dvou zasedáních světové Synody o synodalitě za účasti papeže. Ocenil, že František dohlédl na to, aby se synoda projevila v praxi. Oslovovala ho jeho „biblická kázání, ale také jeho prostota, důraz na milosrdenství, smíření, jeho mariánská úcta a vztah k lidové zbožnosti, ale i to, jak myslel na chudé“.

Delegaci doprovázeli ministři Marian Jurečka a Petr Hladík či poslanec Marek Benda, který vyzdvihl jako inspirativní, že papež „měl blízko k chudým, k lidem, kteří v životě neměli štěstí“, a ocenil jeho náturu: „Byl veselý, i když mu nebylo dobře.“

Papež je podle svého přání pochován v bazilice Santa Maria Maggiore, kde už spočívá sedm papežů. Pohřbu se účastnil též královéhradecký biskup Jan Vokál, který zde v minulosti šest let působil i bydlel. Byl tzv. koadjuktorem tamní kapituly, když pracoval na Státním sekretariátu ve Vatikánu. „Pokládal jsem to za velkou čest. Tomuto chrámu říkáme Matka poutních míst, jde o nejstarší mariánský chrám v západním křesťanském světě,“ přiblížil. František sem za 12 let pontifikátu zavítal 126krát. Modlil se zde před každou cestou a po ní, ale i jindy, během pandemie či při návratu z nemocnice. Ve velké úctě choval místní mariánský obraz Salus Populi Romani – Záchrana římského lidu, jehož kopie doprovázela pohřební obřad.

Kromě 250 tisíc lidí se pohřbu účastnilo na 53 hlav států včetně amerického prezidenta Trumpa či jeho předchůdce Joea Bidena. V ulicích Říma pak na poslední cestě papeže Františka doprovodilo potleskem a slzami na 150 tisíc lidí. Kardinál Re na závěr mše připomněl, jak František vždy žádal o modlitbu. „Nyní, drahý papeži Františku, prosíme tebe, aby ses modlil za nás, abys z nebe žehnal světu jako minulou neděli z lodžie této baziliky.“