25. 1. 2022
P. MICHAL PODZIMEK, kaplan pro pastoraci vysokoškoláků v Liberci
Vydání: 2022/5 Papež nově ustanovil katechety, 25.1.2022
Co ten nám bude říkat o znalosti vůle Hospodina, Boha Izraele, když naše děcka si s ním hrávala na stejné návsi a tesal nám krov i nábytek do baráku! Asi tak nějak vypadal spravedlivý hněv nad „skandálním“ kázáním, kdy místo tradicí ověřeného výkladu předloženého textu uslyšeli od svého tesaře „rouhání“ proti věčně platné a neomylné doktríně. Karel Čapek tento zlostný postoj Ježíšových posluchačů glosuje v povídce Benchaban (Kniha apokryfů) takto: „…to mně nikdo nenamluví, že by některý našinec mohl spasit svět. To bychom se hrozně přeceňovali, člověče. Neřeknu nic, kdyby to byl Říman nebo Egypťan; ale takový Židáček z Galileje – vždyť je to k smíchu!“
Ježíš v synagoze.
Ano, to je opravdu k smíchu, když úděl božského vanutí narazí na malost našich malých světů, na naše lidské představy. Tyto směšné postoje se však často mění v dramata vyúsťující někdy v trapné komedie, častěji však bohužel i v trpké tragédie. Jsou to všechny ty staleté, dnes již tisícileté, boje rozličných náboženských fanatiků s proroky – mluvčími, končícími tu na kříži, tu na hranici, tu v zapomnění. Jejich úkol je však přes všechny doby stále stejný, totiž hlásání faktu, že „Bůh (pokud to má být opravdu On) je vždy větší“: Bůh větší nežli naše představy o něm, jakkoliv pochopitelně vždy nějaké musíme mít. Ježíš je nikoliv první a zdaleka ne poslední, kdo je za tuto svou misi hnán ze své rodiny, domoviny a nakonec dovlečen až na popraviště, protože lidská malost nic „většího“, nežli vyhnat a ničit to, co neodpovídá malým představám, neumí. Ovšem to jde pouze do doby, než se člověk nechá proroctvím „zasáhnout“ a sám se pak stane prorokem.
Dějiny lidských životů, vašeho i mého, jsou plné proroků. Naším společným problémem (problémy jsou od toho, aby se řešily) je však to, že je často nevidíme či přehlížíme. Proto je tak důležité všimnout si v dnešních biblických textech i „Velepísně lásky“, ve které Pavel upozorňuje, že láska je cesta – tedy úkol, na kterém je třeba pracovat a o dar lásky také usilovat: nenadýmat se… radovat se… a také nezoufat, když nám, pokud budeme postaveni do jakékoliv prorocké role, bude vykazován úděl Golgoty. Jeremiáš dnes důrazně upozorňuje, že pokud se začneme o sebe v prorocké roli bát, Bůh nás zbaví odvahy! Ne proto, že by byl škodolibý či naštvaný, že se bojíme. To my sami si v případě přílišného strachu o sebe a své prorocké zdraví ublížíme svou nedůvěrou. Protože kdo se bojí bolesti své Golgoty, vzdaluje se zároveň i od svého „prázdného hrobu“.
Vydavatel: KatMedia s.r.o.
ISSN 0862-5557 (Print)
ISSN 2787-9593 (Online)
Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.
Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.
Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou
Nastavení souborů cookies
Soubory cookies jsou malé textové soubory, které se ukládají do vašeho zařízení při navštěvování webových stránek. Soubory cookies používáme k různým uživatelským, analytickým a marketingovým účelům (například pro zapamatování přihlašovacích údajů k vašemu účtu, apod.).
Své předvolby můžete měnit a odmítnout určité typy cookies, které se mají ukládat do vašeho zařízení. Můžete také odstranit všechny soubory cookie, které jsou již uloženy ve vašem počítači. Tím však můžete přijít o některé uživatelské vymoženosti našeho portálu.