Vydání: 2022/27-28 Doby krizí jsou časem světců, 28.6.2022

Nedávno jsem vyslechl historku o tom, co přivedlo na cestu víry jednoho mladého člověka. Měl skládat maturitní zkoušku, ale nestihl se naučit vše. Bylo mu z toho úzko, a tak se obrátil na Pána s prosbou: „Bože, jestli jsi, ať si vyberu otázku číslo 5.“ A ke svému velkému překvapení si před komisí právě tuto otázku vytáhl. Po tomto zážitku Bohu poděkoval za to, že jej – nevěřícího vyslyšel. Začal s ním v mysli rozmlouvat a postupem času v něm uzrálo rozhodnutí stát se křesťanem.
Ve středu dnešního evangelia je krásné podobenství, které vyplynulo z otázky, kterou směřoval k Ježíši znalec Zákona, aby ho přivedl do úzkých. Přesto bychom mu měli za to, že ji vyslovil, poděkovat, stejně jako výše jmenovaný student. Otázka „Mistře, co mám dělat, abych dostal věčný život?“ je totiž naprosto zásadní. Často se ptáme na velké i malé věci lidí i Boha. Někdy tak činíme spíše ze zvědavosti, jindy nás k tomu vede třeba složitost právě prožívané situace a neschopnost ji bez porady vyřešit.
Fakt, že znalec Zákona tu otázku Ježíši položil, ukazuje, že o dosažení věčného života přemýšlel, že pro něj nebyl jen něčím neurčitým, ale spíše přáním, tužbou a cílem. Vnímal, že tento pozemský život není všechno. Proto skutečně můžeme za onen dotaz poděkovat, neboť je pevně spjat se smyslem našeho bytí, s dosažením nebo naopak minutím cíle – důvodu, proč jsme na světě.
Mnohdy jsme nuceni klást si otázky a hledat na ně odpovědi, aby se náš lidský život nezastavil, abychom neutrpěli zbytečné ztráty. Dotaz znalce Zákona nám však má připomenout: Musíš dosáhnout posledního cíle, věčného života, bez něj bys tu žil nadarmo. A jak můžeme v kostce vyjádřit Ježíšovu odpověď na onu důležitou otázku? Nezapomeň, že nedosáhneš věčného života bez lásky a bez toho, že na cestě života budeš muset mnohokrát změnit své původní plány a představy. Dá se předpokládat, že Samaritán, který obětoval svůj čas, když se věnoval zraněnému a oloupenému člověku, nenaplnil přesně plán, který měl pro ten den, ale přesto vykonal to, čím se získává věčný život. Pán Ježíš ukončuje celý dialog výzvou: Jdi, a stejně jednej i ty!
Není třeba si hned pro sebe volit jakousi strategii pro lásku a milosrdenství, jež budeme prokazovat, abychom dostali věčný život i my. Stačí se inspirovat slovy z dnešního starozákonního úryvku z 5. knihy Mojžíšovy: „Neboť tento příkaz, který ti dnes ukládám, není pro tebe příliš nesnadný a není tak daleko od tebe… Vždyť je ti to slovo velmi blízké, je v tvých ústech a v tvém srdci, takže ho můžeš zachovávat.“