Vydání: 2006/23 Agresivita v nás, 6.6.2006

Pokud jsou naše děti nemocné a musí zůstat po nějakou dobu hospitalizované v nemocnici, je to vždy pro ně, ale i pro nás rodiče značná psychická zátěž. Máme o děti strach a často je nechceme nechat v nemocnici samotné. Všichni rodiče asi neví, že ČR uznala v roce 1992 Chartu práv dětí v nemocnici, kde se v druhém bodě říká: „Děti v nemocnici mají mít právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné, mělo by se rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Aby se na péči o své dítě mohli podílet, měli by být rodiče plně informováni o chodu oddělení a povzbuzováni k aktivní účasti na něm.“
Praxe v jednotlivých nemocnicích v České republice je hodně odlišná. Už i u nás lze najít pro děti a jejich rodiče maximálně vstřícná dětská nemocniční oddělení. Například v Ústí nad Orlicí nebo v Pardubicích. Existují ale také oddělení, kam vpustí rodiče jen v omezených návštěvních hodinách, nebo dokonce vůbec. Přítomnost rodičů u dětí vnímají zdravotníci sice jako jednoznačné pozitivum pro psychické zdraví dítěte, ale zároveň jako překážku v zaběhaném rutinním provozu nemocničních oddělení. Personál nemocnic by měl vždy rodičům nabídnout možnost být s malým pacientem po celou dobu jeho pobytu v nemocnici. A to buď jen přes den (běžně od 7 do 20 hodin), nebo i přes noc přímo na pokoji s dítětem (nezbytné pro kojící maminky), případně na nedaleké ubytovně. Různí se také poplatky za přespání rodičů. Někde se neplatí nic, jinde jde o částky od 200 do 350 Kč za jednu noc. Rodiče dětí do 6 let mají možnost žádat proplacení pobytu od své zdravotní pojišťovny. Většinou to však závisí na doporučení ošetřujícího lékaře.

BEZ OHLEDU NA ZÁVAŽNOST
Pro nás rodiče je také důležité vědět, že máme právo být se svými dětmi při všech jejich ošetřeních a to bez ohledu na jejich závažnost nebo na věk dítěte. Nesmíme se nechat odradit neochotnými zdravotníky. Někteří z nich zvládají své každodenní úkoly rutinně, nemají čas a někdy ani chuť zdržovat se s vlídným slovem pro malého pacienta, natož pak pro rodiče. I proto nás děti v těchto chvílích opravdu potřebují. Můžeme jim dát v cizím nemocničním světě svou lásku a trpělivě vysvětlit vše, co se kolem nich děje. Neméně důležité také je, aby se personál nemocnic a ošetřující lékaři naučili vnímat rodiče jako přirozené a důležité průvodce na cestě za společným cílem - a tím je zdravé a šťastné dítě.
Na podzim roku 2006 vydá Nadační fond Klíček „Průvodce po dětských nemocnicích ČR“, kde najdete odpovědi na všechny otázky týkající se společného pobytu dětí a rodičů na dětských odděleních nemocnic. Publikace bude také obsahovat přehled o stavu všech dětských nemocnic a umožní tak přehledné srovnání přístupů jednotlivých zařízení v ČR. Pak si rodiče s pomocí těchto informací budou moci vybrat oddělení, které nejvíc vyhovuje jejich představám. Nebo mohou sami iniciovat změny, vedoucí nejen k jejich většímu přijímání a respektování ze strany zdravotnického personálu, ale také k citlivějšímu a lepšímu chování těchto nemocničních zaměstnanců k hospitalizovaným dětem. Samozřejmě jen tam, kde dobrý standard ještě nezakotvil. Věřme, že takových zařízení bude stále méně.
HANA BERÁNKOVÁ, koordinátorka Mateřského centra Studánka v Tišnově