Přiznávám, že můj pohled nebude objektivní, neboť každý rok na začátku prosince půjčuji sv. Mikuláši svou albu a pluviál. Je to jeho podmínka, bez jejíhož splnění by nepřišel mezi děti z farnosti. Je to sice velmi alibistické, ale na položenou otázku se budu snažit odpovědět tak, abych si tuto praxi sám před sebou obhájil.

Při slavení svátostí se dotýkáme skutečností, které jsou tak veliké a přesažné, že je nemůžeme pochopit. Jak si zařadit do přehledných škatulek svého rozumu Boha, který protrhne nebesa a přivlastní si někoho za své dítě jen proto, že ho polijeme vodou? Jak pochopit Všemohoucího, který se stává tím, co vypadá jako kousek chleba a trocha vína ve své touze nám být blíž? Jsem přesvědčen, že se k něčemu takovému velmi hodí, aby to vše bylo zdůrazněno i symbolem předmětů a oděvů zasvěcených pouze k užívání při těchto příležitostech.

Nelíbí se mi, když se mše svatá slouží na víčku od ešusu a v plastovém kelímku, a sám poctivě na skautské tábory v krosně tahám malý kalich a patenu. Nelíbí se mi, když se staré ornáty používají při silvestrovských scénkách k pobavení publika. Nemyslím si, že by tím vším byl Bůh urážen, ale určitě to zeslabuje naši citlivost pro hloubku nepochopitelného a nevyslovitelného tajemství, které se odehrává na oltáři při mši svaté a má být podtrženo právě tím, že se kněz obleče do toho, co neužívá při žádné jiné příležitosti a nad čím kdysi byla vyslovena slova požehnání, a že použije nádobu, která je považována za posvátnou a do níž si ráno nebude zalévat kávu.

Přesto si myslím, že sv. Mikuláš si přimhouření oka v tomto ohledu zaslouží. Třeba proto, že mezi děti nepřichází v mé albě a pluviálu, aby je pobavil a rozveselil, ale aby jim zpřítomnil dobrotu a spravedlnost onoho světce. Třeba proto, že ono posvátné roucho na sebe neobléká ve snaze mít na sobě něco netradičního a starobylého, nýbrž aby tím poukázal na biskupskou službu sv. Mikuláše. A třeba proto, že na faře nemám nic jiného, do čeho sv. Mikuláše obléci, aniž bych riskoval, že tento úctyhodný biskup z Myry nebude dětmi zaměněn za Santa Clause.

Vím, že mnozí budou mít na použití posvátných rouch sv. Mikulášem mnohem zásadovější a razantnější názor, a opravdu přiznávám, že ten můj je ovlivněn potřebou obhájit vlastní zaběhnutou praxi. Nicméně nezastírám, že už jsem i na letošní rok sv. Mikuláši slíbil, že s mou albou a pluviálem může opět počítat.