Podzimní volby do Poslanecké sněmovny budou zlomové a půjde v nich o mnoho. Alespoň tak se mnohým z nás mohou jevit a takto nám je budou politikové v příštích týdnech a měsících vykreslovat. Stejně však byly prezentovány všechny dosavadní sněmovní volby novodobé české historie, protože jde o jednu z účinných a osvědčených cest, jak přitáhnout zájem lidí a mobilizovat vlastní příznivce.

Volby se budou konat přibližně za tři čtvrtě roku, což je v politickém běhu natolik dlouhá doba, že lze zodpovědně říct, že nejspíš dopadnou jinak, než nyní ukazují modely. Do voleb totiž zbývá vyřešit mnoho neznámých; předně ještě není známo datum a ani se příliš nerozběhla kampaň. Pojďme si v nepřehledném terénu zkusit společně udělat alespoň trochu jasněji.

Nejméně od loňského října sledujeme velký kvas mezi stranami a hnutími. Některé z nich už ohlásily společný postup – zde lze zmínit hlavně koalici SPOLU (pokračující společný projekt ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nebo hnutí STAČILO! pod vedením komunistů. Někdo už se definitivně rozhodl ucházet o sněmovní křesla samostatně – to se týká zejména hnutí STAN, Pirátů a Motoristů sobě. Ostatní, jako třeba sociální demokraté, hnutí Přísaha nebo SPD, právě rokují a teprve se ukáže, jakou strategii zvolí.

U hnutí ANO je již dlouho jasné, že do volebního klání vstupuje samostatně a jako dominantní síla. Přesto ani zde nejsou některé důležité otazníky vyřešeny. Bude hlavním kandidátem na premiéra nakonec Andrej Babiš, nebo Karel Havlíček? A zvolí ANO skutečně strategii parního válce a pokusí se dosáhnout vysokého vlastního zisku i za cenu, že se jeho potenciální koaliční partneři možná nedostanou do Sněmovny?

Část českých voličů ráda hledá a podporuje „nový vítr“, tedy strany, které působí neokoukaně a jakoby v kontrapunktu k celé současné politické reprezentaci. Černým koněm pomyslného volebního dostihu tak nakonec může být i zcela nová strana či hnutí. Několik menších subjektů se již registrovalo, výrazněji se však zatím do povědomí veřejnosti neprosadily. Okno příležitosti pro razantnější vstup takové nové síly na scénu zůstává otevřeno, ale pokud se nový subjekt nestihne etablovat v první čtvrtině roku, bude jeho pozice do voleb značně nejistá.

Většina lidí nepřizná, že by je k jejich rozhodnutí přesvědčila reklama. Platí to u běžných spotřebních věcí, stejně jako u volebního chování. Není ale náhodou ani pouhým bontonem, že politické síly – podobně jako velké značky – utratí za kampaň vyšší desítky milionů korun. Nejlepší reklama je nakonec ta, u níž si ani nevšimneme, že nás k něčemu přiměla.

Předvolební kampaň slouží na jedné straně k mobilizaci vlastních příznivců, přesvědčené voliče dané strany má utvrdit, že její volbou skutečně dělají správnou věc. Váhavějším příznivcům pak má dodat kuráže k volebním urnám vůbec dorazit. Stejně důležitým motivem kampaně je na druhé straně znejistění a přesvědčení váhavějších voličů soupeřů, aby k volbám nepřišli. V současnosti vykazují větší odhodlání voliči opozičních a mimosněmovních uskupení, zatímco voliči vládních stran či Pirátů působí váhavěji. Úkolem opozice tak bude udržet své příznivce motivované až do voleb, zatímco vládní síly musí hledat účinné cesty, jak obnovit morálku ve vlastních řadách.

V předvolebním období se hodně bude hrát o to, který politik či strana věrohodněji reprezentují naději pro budoucnost a kdo bude naopak vnímán jako největší hrozba. Pro každého voliče je důležitá jiná kombinace důvodů, základním tématem však jako obvykle zůstanou ekonomika a životní úroveň domácností, které doprovodí různé hodnotové motivy. Pro část voličů je důležité, kam se bude naše země ubírat na mezinárodním poli – např. zda se přimkne ke spojencům v EU a NATO, či zda se pokusí z těchto svazků vystoupit. Jiní voliči budou motivováni hlavně odporem k vybraným politikům, kteří podle nich mohou ohrožovat podstatu našeho zřízení, jakkoli je touto hrozbou pro jedny Petr Fiala a pro jiné Andrej Babiš.

Velmi důležitou úlohu bude mít koncovka kampaně. Letní prázdniny vytvoří určitý oddechový čas. Tři až čtyři zářijové týdny se pak množstvím politických zvratů a událostí mohou vyrovnat předchozím osmi měsícům. Intenzivně vyvrcholí kampaň, proběhnou největší debaty a lze rovněž očekávat více či méně pochybnou a překvapivou kauzu těsně před volbami.

Koho tento přehled neodradil, může sledovat vývoj preferencí prostřednictvím kontinuálního modelu STEM. Letos se pokusíme nově přinést standard běžný třeba v Německu, tedy každý týden jeden předvolební model, aby si každý mohl udělat průběžný obrázek o dynamice voličských nálad.

Autor je sociolog a analytik STEM.