Akci ART Travná jste uspořádali poprvé. S jakým očekáváním? Chtěla jsem otevřít náš Dům setkávání

kreativitě, umění a hodnotám, na kterých stojí naše společenství, a zjistit, jestli takový prostor bude mladé lidi oslovovat. Největším překvapením pro mě bylo obrovské nasazení účastníků. Přijeli tvořit a opravdu tvořili. Malovalo se, modelovalo z hlíny, tkalo, kreslilo i diskutovalo od rána až do noci. Když někdo začal pracovat na tématu, nemusel po hodině skončit. Měl čas ponořit se do něj a nechat se vést samotným procesem tvorby. Když člověk dostane důvěru, bezpečný prostor a není hodnocený podle výkonu, začne tvořit úplně přirozeně. A právě to byla moje největší radost. 

Jak se společné tvoření proplétá s myšlenkou Domu setkávání? 

Na Travné nechceme nabízet „jen“ program, snažíme se vytvářet společenství. Věříme, že víra se neprojevuje slovy, ale především způsobem, jakým spolu lidé žijí. Respektem, péčí o druhého, laskavostí a ochotou naslouchat. Chceme vytvářet prostředí, kde je člověku dobře, kde nemusí nic dokazovat a kde může být sám sebou. Společné tvoření je v tomhle ohledu nádherným prostředkem. Když lidé tvoří vedle sebe, přestávají řešit, kdo je lepší nebo zkušenější. Sdílejí radost z objevování, inspirují se navzájem a často úplně přirozeně vznikají hluboké rozhovory. Mám pocit, že umění někdy dokáže otevřít témata, k nimž bychom se běžnou debatou vůbec nedostali.

 S jakými mladými účastníky pracujete? A jak probíhal společný týden plný tvorby, ale i spirituality? 

Na ART Travnou jsme pozvali mladé lidi od 15 do 25 let. Někteří jsou věřící, jiní ne. Pro nás není důležité, odkud kdo přichází. Důležité je, že přijíždí hledat, tvořit a být součástí společenství. Tvůrčí a spirituální rovina se prolínaly především v tématech některých dílen. Jedním z nejsilnějších byla křížová cesta. Pozvali jsme výtvarnici Zdenku Morávkovou, která vytvořila v nedaleké Bílé Vodě keramickou Sudetskou křížovou cestu inspirovanou osudy lidí vysídlených po druhé světové válce. Vyprávěla nám, jak lze skrze umění zpracovávat bolest, nespravedlnost, odpuštění i naději. Pak jsme společně procházeli jednotlivá zastavení křížové cesty a přemýšleli, jak se dotýkají našeho vlastního života. Každý si nakonec vybral motiv, který ho oslovil, a ztvárnil jej do keramického reliéfu. Jindy jsme si povídali o současném umění, třeba o tvorbě Kateřiny Šedé, a hledali odpověď na otázku, jak umění může sloužit druhým, propojovat lidi nebo měnit společnost. Nechtěli jsme účastníkům dávat hotové odpovědi. Spíše jsme chtěli ukázat, že víra i umění začínají otázkami. A že obojí může člověku pomoci dívat se na svět hlouběji. 

Na Travnou zvete v říjnu na tvůrčí víkend také pedagogy. Přibližte program pro ně. 

ART Travná má letos dva běhy. Ten říjnový, který proběhne od 14. do 18. října, je určen učitelům, lektorům, vedoucím mládeže, skautům i všem, kdo pracují s lidmi prostřednictvím umění nebo vzdělávání. Nechceme pořádat klasické metodické školení. Naopak věříme, že člověk může druhé vést ke kreativitě jen tehdy, když ji sám znovu objeví. Účastníci proto budou sami tvořit, reflektovat vlastní zkušenost a společně přemýšlet, jak můžeme uměním pomáhat otevírat důležitá životní témata, vytvářet vztahy a předávat hodnoty. Rádi bychom, aby si odvezli nejen nové nápady do práce, ale také vlastní zkušenost, jak může být tvorba cestou k hlubšímu setkání s druhými i se sebou samým.