Vydání: 2007/27 Velehradské dvojčíslo, 2.7.2007, Autor: Lenka Fojtíková

Na příval poutníků, kteří zamíří na cyrilometodějskou pouť na Velehrad, se každoročně připravuje také poutní dům Stojanov. Plné ruce práce mívá všech pět řádových sester i sedm civilních zaměstnanců.

„Pátého července bude dům plný. Budeme mít plné ruce práce,“ vyhlíží blízkou budoucnost sestra Bronislava. Prozrazuje, že poutní dům má sedmdesát pokojů, v nichž bude ubytováno sto dvacet nocležníků. Vesměs se přitom bude jednat o pořadatele, organizátory, čestné hosty, překladatele a novináře. Od druhého července se na Velehrad sjedou také čeští a moravští biskupové na své zasedání a budou ubytovaní právě v poutním domě.
Hodně rušno bude v místní kuchyni. Kuchařky čeká vedle přípravy snídaní a večeří vaření čtyř set padesáti obědů. „Co bude dobrého, to ještě přesně nevíme. Nejspíš polévka, nějaké maso s rýží a zákusek,“ prozrazuje sestra Bronislava. Mezi pravidelné strávníky zde patří například členové maltézské pomoci, pořadatelé, sedmdesátičlenná dechovka a letos to bude i stohlavý pěvecký sbor Ave.
Sestřičky i jejich spolupracovníci tedy pouť prožijí v usilovné práci. „Slavnostní mši si můžeme později pustit jen ze záznamu. Bohoslužbu naživo máme už v pět hodin ráno u nás v kapli. Pak se rozejdeme na svá místa a musíme být k dispozici poutníkům, kteří nás potřebují. Od toho jsme tady,“ popisuje pro jiné slavnostní den sestra Bronislava. Sestra Josefka ji s úsměvem doplňuje: „Jsme sestry svatého Cyrila a Metoděje, takže vlastně svátek naší kongregace oslavíme službou druhým.“
Nápor poutníků ale na Stojanově očekávají s klidem. „Jsme sehraný kolektiv, takže každý ví, co dělat. Máme důvěru v Boha, který nám dá sílu vše zvládnout,“ doufá sestra Josefka.
V poutním domě je živo celý rok. Až na pár týdnů v prosinci a lednu mají sestřičky zaplněný kalendář nejrůznějšími exerciciemi a dalšími aktivitami na rok dopředu.