Vydání: 2009/23 Sjezd KDU - ČSL, 3.6.2009

Čestnou medaili sv. Jana Sarkandra jako výraz uznání za svou dlouholetou a obětavou pomoc církvi v socialistickém Československu převzala 20. května z rukou olomouckého arcibiskupa Helena Havlíčková. Žena, jež v roce 1971 emigrovala s manželem a čtyřmi dětmi do Francie, kde deset let poté začala organizovat skupinu s názvem Famille (Rodina) na podporu rodin českých katolíků pronásledovaných komunistickým režimem. Žena, která po Sametové revoluci shromáždila a knižně vydala svědectví několika desítek lidí, jež předchozí režim pro jejich víru pronásledoval a perzekvoval.

„Helena Havlíčková je rodačka z Olomouce, která se snažila budovat kontakty mezi Českou republikou a Francií. Za totality posílala do Československa příspěvky, jimiž podporovala lidi uvězněné pro víru. Díky ní také vzniklo partnerství naší diecéze s francouzskou diecézí Versailles. S ní uskutečňujeme mnoho různých aktivit; například jsme do Francie jako dar pro kostel poslali umělecký kříž od sochaře Otmara Olivy. Za vrchol pak považuji její knihu. Všechny tyto zásluhy má medaile sv. Jana Sarkandra ocenit,“ vysvětlil udělení čestné medaile arcibiskup Jan Graubner. Kniha Heleny Havlíčkové nese název Dědictví. Kapitoly z dějin komunistické perzekuce v Československu 1948 – 1989 a v loňském roce ji vydalo ve druhém přepracovaném a doplněném vydání olomoucké nakladatelství Poznání. Jak paní Havlíčková přiznala, původně chtěla knihu napsat ve francouzštině, ovšem během práce se rozhodla pro mateřský jazyk, neboť si uvědomila, že současná střední a mladá generace ví o hororech bývalého režimu už jen velmi málo. „Jsem přesvědčena, že český člověk touto ztrátou paměti riskuje ztrátu své identity, ale i svou lidskou velikost. Ptáte se, proč mi tolik záleží na tom, aby se tak nestalo? Protože právě na tuto duchovní velikost a obětavost českého národa jsem hrdá. Pevně věřím, že jedině duchovní síla společná všem národům, které prošly tragickou zkušeností komunistického násilí, je schopna zastavit skluz dnešní materialismem unavené Evropy,“ píše autorka v úvodu své knihy. Ta je celkovým a velmi sugestivním pohledem na dějiny soužití komunistické diktatury s křesťany. Je postavena na osobních svědectvích několika desítek odsouzených a celé řady jinak perzekvovaných křesťanů. Vedle osudů takových osobností, jako byl kardinál Beran, Bohumil Vít Tajovský, Josef Toufar, Adolf Kajpr, Josef Zvěřina, Oto Mádr, Růžena Vacková, Vojtěcha Hasmandová, Lubomír Hruška, a řady dalších zde najdeme i málo známá (či dosud neznámá) životní dramata obyčejných křesťanů. Nové, přepracované vydání knihy je výrazně obohaceno zejména v obrazové části, kde jsou vedle dobových fotografií (z rodinných či jiných archivů) výrazně zastoupeny umělecké fotografie Jindřicha Štreita a dosud nepublikované kresby z vězení akademického sochaře Otmara Olivy. Vedle obou výtvarníků na knize spolupracoval (na její faktografické části) také historik Vojtěch Vlček. Kniha Dědictví získala na olomouckém knižním veletrhu Libri 2008 v soutěži Kniha Libri v kategorii odborné literatury Čestné uznání za nejkrásnější publikaci. Nyní se připravuje k vydání i verze ve francouzštině.