„Žáky podporujeme hlavně ve zvládnutí češtiny a doučujeme je individuálně, ve skupině i online. Náš pracovník přichází do školy či rodiny a dítě může přijít i k nám,“ vysvětluje pro KT Jana Zbožínková, metodička Podpory vzdělávání, a pokračuje: „Čeština je nástrojem k integraci do společnosti, aby si žáci našli kamarády, neizolovali se a zlepšilo se jejich psychické prožívání. Čím je dítě mladší, tím lépe jeho integrace probíhá.“ Potřeby žáků jsou podle pracovnic Člověka v tísni od začátku války podobné. „Když se ošetří znalost češtiny, bydlení a zaměstnání rodičů, rodina se stabilizuje a někdy vyplave i potřeba psychologické pomoci. Objevuje se problematika vztahů a trávení volného času,“ popisuje Zbožínková.

Od roku 2022 pomohl Člověk v tísni více než 2 500 ukrajinským dětem, mladistvým a jejich rodičům. Na začátku podporovali všechny, poté rodiny ohrožené horšími sociálními podmínkami. „Teď pracujeme se žáky na druhém stupni základních škol. Ti mají méně času na integraci než mladší děti,“ podotýká Zbožínková a dodává: „Jde nám o to, aby starší žáci nevypadli ze vzdělávacího systému a hlásili se na střední školy.“ Je také důležité, aby ukrajinské děti a teenageři vytvářeli s těmi českými podobné věkové skupiny.

Veronika Kartáková, metodička pro vzdělávání ukrajinských dětí, se zaměřuje právě na teenagery: „Když jsou v Česku mladí Ukrajinci delší dobu, potřebují si češtinu vyzkoušet, mluvit o tom, co se kolem nich děje, protože zde zažívají nový sociální a kulturní kontext. Sledujeme jejich velkou nejistotu vzhledem ke změnám politické situace. Když se mluví o příměří na Ukrajině, teenageři říkají: ‚Studuji v Česku dva roky střední školu. Když se vrátím zpátky, uznají mi to?‘ Pro všechny to musí být psychicky náročné.“

„Buddy“ programy

Pro mladé Ukrajince vytvořila Kartáková s kolegy tzv. buddy programy: „Spárujeme ukrajinského a českého teenagera stejného věku a ošetříme jejich první kontakt tak, aby měli něco společného, rádi spolu trávili čas a vzájemně se obohatili. Nesmí to být ve smyslu: ‚Já tady někoho zachraňuju.‘ Pro mladé Ukrajince je to bezpečné prostředí, kdy se nebojí mluvit česky. Navíc jsem nenarazila na českého dobrovolníka, který by mluvil ukrajinsky.“

Podstatným tématem jsou pro ukrajinské deváťáky přijímací zkoušky na střední školy. „Ukrajinští uchazeči mohou písemný test z češtiny nahradit ústním pohovorem, což je pro ně určitě lepší varianta. My jim s přípravou na pohovor pomáháme a spolupracujeme na tom, aby se rozmluvili a necítili při používání češtiny ostych,“ říká Kartáková. Člověk v tísni podporuje i ukrajinské rodiče, aby se zorientovali v českém vzdělávacím systému a podali dítěti přihlášku na střední školu.

Podpora pro školy

Pro učitele zpracoval Člověk v tísni témata, s nimiž se mohou při výuce ukrajinských žáků setkat. Veronika Kartáková vytvořila vzdělávací online kurzy pro pedagogy: Děti s odlišným mateřským jazykem v české škole a Děti s odlišným mateřským jazykem v české škole – příběhy pokračují. Učitelé zdarma získají tipy, jak učivo přizpůsobit. Dle Zbožínkové hraje velkou roli ve zvládání integrace dětí jak přístup školy a komunikace učitelů s rodinou, tak dostupnost podpory pro učitele při práci s dětmi s odlišným mateřským jazykem. „Člověk v tísni spolupracuje především s žáky, u nichž spolupráce se školou selhává. Anebo přichází noví uprchlíci, kteří potřebují počáteční podporu,“ doplňuje Jana Zbožínková.