Vydání: 2016/27 Léto začíná poutí na Velehrad, 28.6.2016, Autor: Alena Ouředníková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Plzeňská diecéze

S trochou obav, zdali povinnosti a úkoly zvládnu, a současně to prožívám jako výzvu. Nemám až tak veliké obavy o organizační záležitosti diecéze, jako spíše abych dokázal při osobních jednáních propojit laskavost a spravedlnost. Bojím se, že to vždy nejde, ale budu prosit Boha, aby mi v tom pomáhal.
Původně jsem měl namířeno na misijní působení do Afriky. Můj biskup byl ale v té době na návštěvě v Plzni a po návratu se mne otázal, jestli bych nešel do plzeňské diecéze. Souhlasil jsem. Nejprve jsem byl angažován v Diecézním centru mládeže (DCM), později v Pastoračním centru biskupství. Před šesti lety jsem se stal biskupským vikářem pro pastoraci – a nyní tedy generálním vikářem. Současně jsem vypomáhal v různých farnostech.
Dnešní situace je nová. Něco musím úplně ukončit, jako působení ve farnosti nebo na DCM, v něčem budu přirozeně pokračovat, třeba v plánování pastorace. Na podzim mám také naplánovanou diecézní pouť k římským Svatým branám milosrdenství, kterou povedu. Při této příležitosti bych rád pozval zájemce k účasti na této pouti, protože je ještě několik volných míst.
Biskup Tomáš s sebou přináší veliké zkušenosti ze svého předchozího působení a nový styl pastorace. Já bych měl být jeho výkonnou silou. To nejpodstatnější zaznělo v jeho prvním pastýřském listě, kdy napsal: „Napomáhat osobnímu setkání s Kristem jak pokřtěným, tak i nepokřtěným, vnímám jako jediný smysl pro existenci církve, a tedy také jako svrchované měřítko rozhodování o čemkoliv, co budeme konat v pastoraci, v ekonomice, v personální práci, v charitě, ve školství či v misijní práci.“
Josef Žák je v naší diecézi jedinečnou osobností. Jednak pochází odsud, od Sokolova, a zná dokonale místní poměry a příběhy lidí i farností a jednak si za léta působení získal autoritu jak u laiků, tak i u kněží. Pro mne jako Poláka, člověka, který přišel zvenku, je velmi těžké na to navázat. Na druhou stranu můj odlišný pohled na některé věci může přinést i něco nového, co se osvědčí. Chtěl bych ale pokračovat v tom, co už postavili jak on, tak P. Adrián Zemek či P. Robert Falkenauer, moji předchůdci.
Naše životy propojil letní tábor pro mládež JUMP. Řadu let jsme se společně podíleli na jeho organizaci a odtud se dobře známe. Před nedávnem jsem mu v žertu říkal, že v jedné věci jsem ho předčil. On má za sebou v rámci armádního výcviku jeden seskok padákem, já jich mám přes dvě stě. Ale jinak platí, že on je můj šéf. Chtěl bych mu být nápomocen při jeho pastýřské službě a jsem odhodlán to dělat, jak nejlépe budu umět.