Vydání: 2022/20 Papež o válce a Kirillovi, 10.5.2022, Autor: Alena Scheinostová

Připomněl pak svůj pohled na násilné konflikty dneška, včetně ruské invaze, jako na rozkouskovanou třetí světovou válku. „Tato válka, stejně krutá a nesmyslná jako každá jiná, ohrožuje celý svět a nemůže nevstoupit do svědomí každého křesťana a každé církve. Musíme si položit otázku: Co mohou udělat církve, aby přispěly k ‚rozvoji světové komunity, která bude naplňovat ideu bratrství mezi lidmi a národy uskutečňováním sociálního přátelství‘ (Fratelli tutti, 154)?“ pobídl Svatý otec. Kriticky se pak zmínil o „egocentrickém oživování“ ducha výlučnosti u některých křesťanských komunit. Jeho celý projev přinesly Vatican News.
Svatokrádežná válka
Konkrétněji na toto rozdělení poukázal v zahajovací řeči třídenního zasedání 3. května prefekt Papežské rady pro jednotu křesťanů, kardinál Kurt Koch. „Ekumenický dialog letos nečekaně prožívá velké napětí – mám na mysli především strašlivou Putinovu válku proti Ukrajině, která zrodila nové a hluboké rozdělení v pravoslavném světě, ale také způsobila ekumenickému dialogu značné škody,“ poukázal prefekt podle informačního oddělení Ukrajinské řeckokatolické církve (UGCC). Už samotná skutečnost, že „tak strašná válka s mnoha uprchlíky a mrtvými byla ospravedlněna i nábožensky, otřásá duchem ekumenismu a zaslouží si označení ‚svatokrádežná válka‘.“
Kardinál tím narážel na opakovaně potvrzený postoj Ruské pravoslavné církve a jejího patriarchy Kirilla, který ruskou invazi na Ukrajinu veřejně označuje za akt obrany vlasti a křesťanských hodnot (zatím naposledy tak učinil po slavnostní liturgii v moskevském Hlavním chrámu ozbrojených sil Ruska ke Dni vítězství 8. května, jak informoval web Moskevského patriarchátu patriarchia.ru). A rovněž na to, že světové pravoslaví reaguje kritikou a přerušováním kontaktů s Moskvou.
Ačkoliv hlavním tématem zasedání byla příprava na 1700. výročí Prvního nicejského koncilu (325), které se má roku 2025 slavit ekumenicky, válce na Ukrajině byl vyhrazen samostatný blok. Prostřednictvím videopřenosu v něm vystoupil hlavní ukrajinský řeckokatolický biskup Svjatoslav Ševčuk a popsal důsledky invaze na vztahy mezi ukrajinskými církvemi. „V této tragédii se náboženské komunity spojily jako nikdy předtím,“ zdůraznil arcibiskup Ševčuk a pokračoval: „Naše Celoukrajinská rada církví a náboženských organizací (VRCiRO – pozn. red.) zastupuje 95 % náboženských komunit na Ukrajině. Během války jsme vydali 17 různých prohlášení, apelovali jsme na ruského prezidenta, nabídli jsme se jako zprostředkovatelé míru.“ A dodal: „V okupovaných a poté osvobozených městech a vesnicích jsme viděli masové hroby. Dnes jsou místem společné modlitby pravoslavných, katolíků, protestantů, židů i muslimů.“
Kardinál Koch arcibiskupu Ševčukovi poděkoval za jeho svědectví i za jeho každodenní videoposelství, kterými povzbuzuje nejen řeckokatolíky. „Vybavuji si z nich, že Putinova invaze přivedla církve na Ukrajině k jednotě. To je znamení, že Bůh může psát rovně i na velmi křivých linkách,“ zdůraznil kardinál.
Trpí-li Ukrajina, trpíme všichni
Ekumenickou modlitbu za mír vedli na Ukrajině v minulém týdnu kněží z řeckokatolického posádkového kostela ve Lvově. „Společná mezináboženská modlitba je velmi důležitá, protože se všichni – sjednoceni v modlitbě – blížíme k vítězství: k vítězství dobra nad zlem. Je nemožné porazit zlo a ďábla bez modlitby,“ vyzdvihl podle agentury RISU rektor kostela P. Taras Mychalčuk. V ekumenickém duchu probíhala také návštěva tří bratří z komunity Taizé ve Lvově (více na str. 6): modlili se se studenty na Ukrajinské katolické univerzitě i s pravoslavným patriarchou Epifanijem.
Rozdílná vyznání nehrála roli ani při pětidenní návštěvě někdejšího předsedy Americké biskupské konference kardinála Timothyho Dolana ve Lvově a také v Polsku a na Slovensku na místech, kde se církve ujímají ukrajinských běženců. Kardinál Dolan přicestoval 29. dubna jako člen delegace papežské nadace CNEWA, které předsedá a která posílá uprchlíkům pomoc. „Jsme členy církve – mystického těla Kristova. Svatý Pavel říká, že trpí-li jedna část, trpí celé tělo. Ukrajina trpí – a proto trpíme všichni a chceme této části svého těla pomoci,“ vystihl pro agenturu KAI kardinál Dolan.