V Německu si připomenuli Křišťálovou noc

Snad ve všech katolických a evangelických kostelích v Německu, ale také v synagogách, na náměstích a veřejných prostranstvích si v neděli 9. listopadu připomenuli občané Německa 70. výročí Křišťálové noci.

V onu osudnou noc z 9. na 10. listopadu 1938 Hitlerovy úderné jednotky SA (tzv. „hnědé košile“) pozatýkaly po celé zemi desítky tisíc příslušníků židovské národnosti, z nichž mnohé hned zabily a zbylé poslaly do koncentračních táborů. Kromě toho zničily 7 500 židovských obchodů a zapálily 101 synagog a desítky dalších zpustošily. Tento pogrom vešel do dějin jako začátek systematické likvidace Židů, organizované nacisty.
„Události, k nimž došlo v Německu před 70 lety, nám připomínají naší vinu a selhání,“ vyjádřil se pro Katolický týdeník Hans-Jochen Jaschke, světící biskup z Hamburku a někdejší doktorand Josepha Ratzingera. Přitom zdůraznil, že křesťané v jeho zemi stojí stále znovu před otázkou, co církve mohly pro Židy udělat a neudělaly. „Církev nikdy nezastávala rasistický antisemitismus, ale dědictví nábožensky podmíněného nepřátelství k Židům nás zatěžuje,“ přiznal. To se podle něj týká jak katolíků, tak i evangelíků. Ostatně obě tyto církve „sedí v Německu na jedné lodi“, a proto je také řada akcí k tomuto výročí organizována společně. „Jen stojí-li dnes vedle sebe křesťané obou zmíněných vyznání a také Židé, mohou být tyto vzpomínkové akce zároveň i dokladem smíření,“ dodal biskup Jaschke.

I DNES CÍTÍM BOLEST
Výročí smutné události zmínil před tisíci poutníky v Římě i Benedikt XVI.: „Také i dnes cítím bolest, co se za těchto tragických okolností stalo,“ svěřil se. Při této příležitosti vyzval k „hlubší solidaritě se židovským světem“. Podle papeže je povinností každého jednotlivce, aby se zasazoval proti každé formě antisemitismu, které čelí.

Protesty jen od jednotlivců
„Události Křišťálové noci nenašly u širokých vrstev německého obyvatelstva příliš velkou podporu. Výjimkou pochopitelně nebyli ani zástupci křesťanských církví. Vzhledem k panující politické situaci a obavám z případných represí však nikdo z nich veřejně proti pogromům neprotestoval. Našli se však jednotlivci, kteří na pronásledování židovských občanů odvážně upozornili. Jedním z nich byl berlínský katolický duchovní Bernhard Lichtenberg, jenž zorganizoval modlitby „za neárijské křesťany a za Židy“, a pozdějí byl za své odvážné postoje pronásledován a nakonec na následky trýznění v roce 1943 zemřel (v roce 1996 ho papež Jan Pavel II. blahořečil a v roce 2005 mu památník Jad Vašem v Jeruzalémě udělil titul „spravedlivý mezi národy“). Na evangelické straně vystoupil proti pogromu farář Julius von Jan, působící ve švábském městečku Oberlenningen nedaleko Stuttgartu. Za své postoje byl rovněž vězněn a pronásledován.
JAROSLAV ŠEBEK

Pogrom v českém pohraničí
Křišťálová noc se odehrála nejen v Německu, kde udeřila nejsilněji, ale také v již tehdy obsazeném Rakousku a dokonce i v českém pohraničí. A právě se zřetelem na bývalé Sudety připravil Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze rozsáhlou webovou prezentaci. Ta obsahuje texty historiků, fotografie, vzpomínky pamětníků a archivní dokumenty. Unikátní a často poprvé zveřejněné materiály jsou přístupné na adrese: http://www.holocaust.cz.
(mtz, www.rozhlas.cz)