Vydání: 2006/12 Jaká jsou naše setkání s Biblí?, 20.3.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Násilnosti mezi příslušníky dvou hlavních větví islámu, sunnity a šíity, v Iráku neustávají. Od 22. února, kdy byl spáchán útok na šíitskou svatyni v Samaře, denně umírají desítky lidí. Islámští duchovní vyzývají k nenásilným protestům a vyhlásili zákaz vražd příslušníků náboženských skupin i útoků na mešity. Také místní křesťané uspořádali na znamení solidarity sbírku na obnovu zničené mešity. Zatím se však nezdá, že by výzvy k míru padaly na úrodnou půdu. Necelý měsíc po útoku v zemi vypukla podle slov bývalého iráckého premiéra Ajáda Alávího občanská válka.

„Ti, kdo umístili nálože ve Zlaté mešitě v Samaře, chtěli svým útokem zasít svár mezi různými náboženskými skupinami v Iráku,“ řekl irácký prezident Džalál Talabání. Do situace se vložila také americká armáda. Spolu s iráckými vojáky zahájila 16. března protipovstaleckou a protiteroristickou vojenskou operaci, jejímž cílem je „vyčistit“ oblast kolem města Samara. Na pomoc si vzala víc než 50 letounů, 200 obrněných vozidel a přes 1 500 vojáků. Velitel amerických jednotek v Iráku však ujistil veřejnost, že nynější vojenská operace neovlivní průběh snižování počtu amerických vojáků v Iráku.

Svůj život v minulých dnech položil v Iráku také křesťanský pacifista Tom Fox z organizace Christian Peacemakers. Tělo čtyřiapadesátiletého Američana, který usiloval o mír v této zemi, bylo nalezeno na předměstí Bagdádu a neslo stopy mučení. Únosci ho údajně označili za „špióna západních armád“.

O vlas unikl smrti chaldejský pomocný bagdádský biskup Šlemon Wardúní, když jel na setkání s bývalým apoštolským nunciem v Iráku Fernandem Filonim. Neznámí ozbrojenci ostřelovali jeho vůz a karoserii na mnoha místech proděravěli. Podle lidí, kteří mu poskytovali první pomoc, unikl smrti jen zázrakem. Zachránil ho totiž kříž, který nosí na krku. Sám biskup označil útok za pokus o zastrašení. Zdůraznil však, že akce dokonale odráží situaci v dnešním Iráku, kde bez přestání umírají nevinní lidé.

„Útoky a atentáty v předchozích dnech nemají nic společného s náboženstvím,“ uvedl chaldejský kirkúcký arcibiskup Louis Sako. Sám se po útocích na mešitu v Sámaře setkal s muslimskými duchovními, aby jim vyjádřil svou solidaritu. „Odmítáme jakýkoliv útok na místo, kde se lidé scházejí k modlitbě,“ uvedl. Před nedávnem byly spáchány atentáty také na katolické kostely a řada lidí přišla o život přímo při bohoslužbě. Nyní arcibiskup oznámil, že katolíci podpoří obnovu zničené samarské mešity - vyhlásil totiž sbírku na její obnovu. „Iráčané si uvědomují, že Saddám Husajn je zneužil. Jeho režim byl zodpovědný za smrt mnoha šíitů a ti se teď chtějí za vytrpěné nespravedlnosti pomstít. Cílem násilných činů je však také získání dalších míst v nové vládě,“ uvedl. V Bagdádu totiž má být v těchto dnech sestavena nová vláda, v níž mají šíitské náboženské strany slabší pozici, než jakou měli doposud.

* * *

O situaci v Iráku a Íránu i o tématech spojených s mírovými perspektivami na Blízkém východě hovořil papež Benedikt XVI. s egyptským prezidentem Husní Mubarakem. Mubarak reprezentuje ideu jednoty arabsko-muslimského světa a zároveň jeho otevření pro dialog se Západem. Na své nynější cestě po Evropě se snaží zabránit zostření politického kurzu Evropské unie vůči muslimským zemím a snižování podpory Palestinské autonomii.