Vydání: 2020/24 Návrat Mariánského sloupu, 9.6.2020, Autor: Alena Scheinostová

 
Roznětkou bylo zabití šestačtyřicetiletého Afroameričana George Floyda v Minneapolisu 25. května. Skupina policistů jej zatýkala, když se pokoušel platit padělanou bankovkou. Jeden z nich muže povalil a udusil jej poklekem na krk. Floydovo naříkání: „Nemohu dýchat“ (I Can’t Breathe), se stalo jedním z hesel, které si protestující osvojili jako metaforu postavení černošských občanů USA.
Vedle jiných projevů rasismu jsou Afroameričané mnohem častěji cílem policejního násilí: podle statistik (viz mappingpoliceviolence.org či fatalencounters.org) jsou až třikrát více než běloši ohroženi, že zemřou v rukou policie. Kromě Floyda protestující připomínají pětadvacetiletého Ahmauda Arberyho, kterého zastřelili dva bílí muži letos v únoru, když si byl zaběhat v parku, v domnnění, že jde o lupiče, či šestadvacetiletou zdravotnici Breonnu Taylorovou, kterou policie zabila v březnu v jejím bytě, kde se podle jejich mylného předpokladu ukrýval drogový dealer.
V příkrém rozporu s evangeliem
„Pro nás jako pro církev je rasismus v konfliktu s naším základním přesvědčením o lidské osobě stvořené k obrazu Božímu. A jsme povoláni to uznat a prosazovat,“ shrnul v rozhovoru pro Vatican News kardinál Peter Turkson, prefekt vatikánského Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji. „Zabití jiné lidské bytosti nejen ponižuje naši lidskost, ale také křičí k Bohu o slyšení a spravedlnost. A žádat spravedlnost znamená žádat velmi kladnou ctnost,“ dodal kardinál. Proti Floydovu zabití, ale především proti rasismu jako takovému se vyslovila celá řada veřejných představitelů nejen v USA, a to včetně papeže Františka a dalších pastýřů církve. 29. května odsoudilo nespravedlivé zacházení s Afroameričany v USA sedm předsedů tamních biskupských komisí (viz KT 23). „Příliš mnoho společenství napříč naší zemí cítí, že jim nikdo nenaslouchá, jejich stížnosti na rasistické zacházení jsou ignorovány – a my neděláme dost, abychom ukázali, že toto smrtonosné chování je v přímém rozporu s evangeliem,“ napsali mimo jiné biskupové v prohlášení, zveřejněném na webu episkopátu usccb.org.
V podobném duchu se přidal předseda Americké biskupské konference José H. Gomez. „Nepokoje v amerických městech odrážejí spravedlivou frustraci milionů bratří a sester, kteří ještě dnes zakoušejí ponižování, nedůstojnost, nerovné zacházení jen kvůli barvě své kůže,“ podotkl arcibiskup. Zároveň ale varoval, aby protestující nepropadali násilí. Ač velká část protestů probíhá pokojně, někde dochází k potyčkám s pořádkovými silami a k rabování, několik lidí přišlo o život. Zvandalizováno bylo několik kostelů v různých amerických městech, v Chicagu dav poškodil také obchod sester paulínek. Arcibiskup Gomez proto důrazně připomíná cestu nenásilného odporu Martina Luthera Kinga.
Na tradici pokojných protestů v USA apeloval i kardinál Turkson, který zdůraznil, že sám bratr zabitého George Floyda požádal o nenásilné jednání. „Kromě výzvy k nenásilí je na místě výzva k odpuštění,“ doplnil kardinál Turkson.
Biskupové se připojují
Diecéze a farnosti se proto snaží vnášet tón pokoje a smíření. Bernard Hebda, arcibiskup diecéze St. Paul a Minneapolis, kde byl Floyd zavražděn, se s několika kněžími připojil k pochodu na osudné místo a zde vedl modlitbu, které se účastnili i věřící dalších vyznání. Za Floyda sloužil zádušní mši. Farnost sv. Alberta v Minneapolisu zase ubytovala lidi z okolí, kteří se báli zůstat ve svých domech kvůli rozvášněnému davu.
Sociální sítě oblétl snímek biskupa elpaského Marka J. Seitze, který se jako první z katolických biskupů veřejně připojil k demonstrujícím a na symbolických devět minut poklekl na dlažbu s dalším heslem současných protestů „Black Lives Matter“ (Na černošských životech záleží). Desítky lidí se modlily růženec za překonání rasismu v Detriotu pod vedením místního arcibiskupa Allena Vignerona před bazilikou sv. Anny. Z popudu Komunity Sant’Egidio předsedal modlitbám na stejný úmysl irsko-americký kardinál Kevin Farrell, prefekt vatikánského Dikasteria pro laiky, rodinu a život, v římské bazilice Panny Marie v Trastevere.
Jezuitská Fordham University v New Yorku uspořádala 3. června online konferenci o výzvách, které situace klade před katolíky. Profesor teologické a sociální etiky na této univerzitě P. Bryan Massingale vyzdvihl s díky papeži Františkovi jako zadostiučinění, že „někdo s velkou autoritou v církvi řekl, co barevní katolíci říkají už dávno – že rasismus je problém životní důležitosti“, jak referovala agentura Catholic News Service. Řečníci se shodli, že „být pro-life“ se v církvi ustálilo výhradně jako „být proti potratům“, avšak tento přístup bohužel umožňuje „opomíjet“ další oblasti ochrany života, jako je sociální nespravedlnost vedoucí k bídě, masové věznění, nedůstojné bydlení nebo nedostupnost zdravotní péče, jež právě barevné lidi vinou předsudků postihují neúměrně častěji. Rasismus musí být podle řečníků odsouzen se stejným nasazením a vášní, s nimiž církev veřejně vystupuje, když mluví o umělých potratech.