Vydání: 2005/3 Falešné pocity viny, 11.1.2005, Autor: Pavlína Jandlová

Hlasy voličů se kupovaly, lidé šli volit i několikrát. Využilo se i hlasů lidí, kteří nešli k volbám. Vše se hromadně připsalo Janukovyčovi. Ve vesnicích byla manipulace snazší: lidé, kteří hlasovali pro Janukovyče, tam dostávali 20 hřiven či láhev kořalky. V našem okresním centru jsme si volby hlídali, takže manipulovat tam moc nešlo.

Skrývat doslova ne, ale byl jsem upozorněn, že jsem veden na seznamu lidí, kteří mají být likvidováni. Po modlitbách jsem se rozhodl, že zůstanu na svém působišti. Ale od té doby mě pořád někdo doprovázel, pořád jsem byl obklopen lidmi nebo doprovázen autem pro případ, že by třeba byla zinscenována autohavárie či něco podobného.

Za Janukovyče agitovalo moskevské pravoslaví, kterému jsou katolíci už dávno trnem v oku. Za komunismu se pravoslavní spolčili s režimem a řeckokatolická církev byla likvidována. Ale přestože jsme po pádu totality začínali v podstatě od nuly, žijeme a obnovujeme - i díky podpoře ze zahraničí - některé kostely. Vláda nás tlačila k tomu, abychom se postavili za Janukovyče, ale náš biskup to odmítl. První kolo listopadových voleb dopadlo dobře pro Juščenka a oni to částečně dávali za vinu katolíkům. Pravoslavná církev podporovala Janukovyče, ale skončilo to fiaskem. Lidé se teď odvracejí i od pravoslaví. Ruští pravoslavní se teď bojí, aby neztratili důvěru národa a brojí proti katolíkům.

Ne, já k tamním lidem patřím a oni patří ke mně.