Vydání: 2010/43 Antonín Koniáš, 21.10.2010
Nejnovější držitel Nobelovy ceny míru, čínský disident Liou Siao-po, se už díky své manželce dozvěděl, že dostal Nobelovku. Dojetím se přitom rozplakal – informovala po návratu z vězení novináře jeho manželka. Čínské úřady totiž tohoto disidenta vězní, a tak se jen velmi těžko dostává k aktuálním informacím. O udělení Nobelovy ceny míru jsme psali už v minulém čísle KT.
Návštěva manželky Lioua Siao-poa ovšem byla na nějakou dobu návštěvou poslední. Hned po návratu od svého muže na ni totiž čínské úřady uvalily domácí vězení, jak informovala americká organizace hájící lidská práva Freedom Now. „Momentálně je v domácím vězení ve svém pekingském bytě,“ sdělila Beth Schwankeová, právní poradkyně Freedom Now. Několik policistů v civilu pak odhánělo od jejího domu všechny novináře. Čínský disident věnoval Nobelovu cenu za mír obětem krvavého masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men, kde čínská armáda v roce 1989 tvrdě potlačila demokratické hnutí. Čínští obhájci občanských práv vyznamenání čínského disidenta uvítali. „Je to povzbuzení pro demokratické hnutí,“ řekl aktivista Jao Li-fa. K propuštění vězněného disidenta vyzvaly pak Francie, Německo či Spojené státy. Podobně reagoval i dalajlama nebo organizace na ochranu lidských práv. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun prohlásil, že ocenění Lioua „je uznáním stoupající mezinárodní shody na zlepšování stavu lidských práv po celém světě“. Podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa je zase rozhodnutí Nobelova výboru „silným poselstvím podpory všem lidem na celém světě, kteří – někdy za velkých osobních obětí – bojují za svobodu a lidská práva“.
TICHO PO PĚŠINĚ
V Číně dlouhodobě prosakuje na veřejnost jen velmi málo informací o disidentech a jejich činnosti. I proto Lioua Siao-poa většina obyčejných Číňanů vůbec nezná. Ti, kteří ho znají a podporují, se však už reakcí komunistického režimu dočkali. Minulý týden zatkla čínská policie 20 bojovníků za lidská práva, kteří cenu pro Siao-poa v Pekingu oslavovali. Další byli prý zatčeni v Šanghaji. Řadě čínských aktivistů byly odpojeny mobilní telefony a není jim dovoleno opustit domovy. Liou Siao-po, jehož německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung označil za „čínského Havla“, byl v roce 1989 jedním z vůdců protestů na náměstí Brány nebeského klidu (Tchien--an-men). Během 90. let strávil tři roky v pracovním nápravném zařízení a loni byl odsouzen k 11 letům vězení za sepsání výzvy Charta 08 k demokratizaci země. Ta se inspirovala československou Chartou 77, k jejímž vůdčím osobnostem patřil právě Václav Havel. Český exprezident pak dokonce Chartu 08 podpořil peticí za propuštění Siao-poa, kterou letos na svátek Tří králů zanesl spolu s biskupem Václavem Malým a hercem Pavlem Landovským na čínskou ambasádu v Praze (o této události jsme informovali v KT 3/2010).
