Vydání: 2017/25 Boží tělo nad městem, 20.6.2017

Papež František tuto slavnost přesunul ze čtvrtka na neděli. Už tradičně se začínalo bohoslužbou za účasti tisíců věřících před bazilikou sv. Jana v Lateráně. Po mši následovalo procesí s eucharistií do baziliky Santa Maria Maggiore.
Ve své homilii Svatý otec hovořil o eucharistii jako o svátostném upamatování. „‚Chléb živý, který sestoupil z nebe,‘ (Jan 6,51) je svátost upamatování, která nám reálně a hmatatelně připomíná dějiny Boží lásky k nám,“ řekl František. Právě paměť, která oživuje, byla centrem jeho homilie. „Paměť Pánových skutků dávala lidu sílu na poušti. Pamatováním si toho, co pro nás učinil Pán, se zakládají naše osobní dějiny spásy. Paměť je pro víru podstatná jako voda pro rostlinu. Jako nemůže rostlina setrvat při životě a nést plody bez vody, tak také víra, pokud nečerpá z paměti skutků učiněných Pánem pro nás.“
Svatý otec poukázal na spojení paměti a srdce. „Paměť je důležitá, neboť nám umožňuje přebývat v lásce. Pamatovat znamená nosit v srdci (ri-cordare), nezapomenout, kdo miluje nás a koho jsme povoláni milovat.“ Dnešek je podle něj plný zapomínání. „Vnější život se pak stane útržkovitým a ten niterný netečným. Dnešní slavnost nám však připomíná, že v této životní útržkovitosti nám vychází Pán vstříc přívětivou křehkostí, kterou je eucharistie. V Chlebu života nás přichází navštívit a stává se skromným pokrmem, který láskou uzdravuje naši paměť stonající uspěchaností. Eucharistie je totiž památkou Boží lásky,“ pronesl Svatý otec.