Vydání: 2016/38 Papež dostal sochu sv. Anežky, 13.9.2016

Mezi účastníky z Maďarska, Litvy, Polska, Bulharska, Ukrajiny, Albánie a dalších zemí byl i kardinál Dominik Duka a maďarský kardinál Péter Erdő, předseda Rady evropských biskupských konferencí (CCEE). Prohlášení biskupů přinášíme v plném znění.
Dvacet sedm let po pádu komunistických režimů ve středovýchodní Evropě čelí evropský kontinent novým výzvám. K největším z nich patří krize rodiny, spojená s demografickou krizí, krize víry a krize kulturní identity. V posledním období několik zemí čelí přílivu migrantů z Blízkého východu a Afriky. Ve dnech 8. a 9. září se představitelé biskupských konferencí středovýchodní Evropy setkali na Slovensku, které aktuálně předsedá Radě Evropské unie, aby diskutovali o těchto tématech.
Podle účastníků setkání je důležité, aby mezi evropskými státy existovalo skutečné partnerství založené na stejné důstojnosti všech národů a vzájemné úctě. Stejně je důležité, aby veřejné národní a evropské struktury rozvíjely skutečný dialog se zástupci křesťanských církví a představiteli jiných náboženství.
Biskupové pokládají za nezbytné oživit uvažování nad identitou Evropy, která vždy byla spojena s rodinou založenou na manželství mezi jedním mužem a jednou ženou. Pouze společnost s potomstvem je společnost s nadějí. Církev si je vědoma své povinnosti vydávat ve světě svědectví o Kristově dobré zvěsti. Proto oceňuje a podporuje rodinu, základní lidské společenství vytvořené podle plánu Stvořitele.
Bohužel některá rozhodnutí evropských struktur rodinu a ochranu života ohrožují. Evropa v současnosti potřebuje především stabilní rodiny a rozumnou demografickou politiku. Imigrace není řešením demografické krize.
Je třeba pokročit se štědrostí i moudrostí
Účastníci setkání hluboce soucítí s utrpením lidí, kteří prchají před válečnými konflikty, především před boji v Sýrii. Zároveň se jich bolestně dotýkají teroristické útoky, které v Evropě způsobily mnoho obětí. Pokládají proto za nutné, aby se věnovalo více pozornosti komunikaci s islámským světem a více sil pomoci nejchudším – na základě přikázání lásky.
Biskupové pociťují zvláštní povinnost pomáhat pronásledovaným křesťanům, ale nevylučují ze svého srdce žádnou osobu, která potřebuje pomoc – jak v krizových oblastech světa, tak i v našich zemích.
Při sledování těchto lidských a křesťanských cílů je třeba pokročit se štědrostí i moudrostí, hodnotíce kulturní, náboženské a ekonomické okolnosti evropských národů, jakož i těch, kteří přicházejí. Biskupové si uvědomují důležitý rozdíl mezi situací v evropských zemích, které jsou cíli migračních toků, a situací v zemích středovýchodní Evropy, kde životní úroveň někdy dosahuje pouze 20 % té západní. V těchto zemích migranti obecně zůstávat nechtějí.
Pomoc, kterou je jim třeba poskytnout, si může vyžadovat zvláštní způsoby – v některých případech odlišné od těch, které byly přijaty v jiných zemích. V celém kontextu je legitimní i nezbytné uvažovat nad tím, jak pojmout budoucnost evropského kontinentu, na jakých hodnotách budovat naši společnost a jaké místo v ní má mít náboženství.
Biskupové se modlí za všechny oběti násilí, války a terorismu. Zároveň se obracejí s vážnou výzvou na odpovědné představitele všech evropských států, aby věnovali úsilí společnému a zásadnímu uvažování o budoucnosti. Přejí si, aby se Evropa stala kontinentem, který bude na první místo klást úctu k životu – od početí až po smrt –, a aby se podpora rodiny a manželství dostala na první místo ve vědomí veřejných představitelů.