Betlém z Krušných hor v římském Pantheonu

V září příštího roku má papež poprvé za svůj pontifikát navštívit nové německé spolkové země, které byly dříve součástí komunistického bloku. Ale už o letošním adventu se východ Německa a Řím přiblížily. Minulý týden totiž dorazil do Věčného města transport s dřevěnými skulpturami o celkové váze 10 tun. Jedná se o betlém zhotovený řezbářem Jo Harbortem ze Zwickau, který je vystaven v římském Pantheonu od druhé adventní neděle až do Hromnic v rámci akce „saské Vánoce v Římě“.

„Ve vánočním období se betlémy vystavují v každém římském kostele. Pro Pantheon se ale zajišťuje vždy něco extra, návštěvnost zde dosahuje až sedmi tisíc lidí denně,“ nechal se u příležitosti uvedení „saských Vánoc v Římě“ slyšet Wilhelm Staudacher, vedoucí italské pobočky nadace Konrada Adenauera, která se na celé akci organizačně podílí. Podle něj tak Zwickau a potažmo Krušné hory získaly vynikající příležitost ke své prezentaci. Maria, Josef, Jezulátko, vůl, osel, Kašpar, Melichar a Baltazar, moderní dubové figurální řezby v životní velikosti jsou rozmístěny mezi vzácnými jantarově zbarvenými mramorovými sloupy v tomto prastarém římském templu. Jeho nejstarší část tzv. Portikus pochází dokonce z roku 27 př. Kr., tedy z doby, která historicky předchází vánočnímu příběhu.

DO „LUTHEROVA MĚSTA“

Nejen Německo směřuje do Říma, ale má tomu být i naopak. Jak bylo nedávno oznámeno, papež Benedikt XVI. se chystá v září 2011 na apoštolskou cestu do Berlína, Erfurtu a Freiburgu. Poslední z měst leží na jihu, patří do bývalé západní části Německa a místním arcibiskupem je Robert Zollitsch, předseda Německé biskupské konference. Zato Berlín a Erfurt jsou spjaty s komunistickou minulostí. A víc než s tou. Durynské centrum Erfurt je nazýváno také „Lutherovým městem“, neboť zde Luther jako augustiniánský mnich studoval. A v nedalekém Wartburgu byl od května 1521 do března 1522 držen v internaci a za tuto krátkou dobu přeložil Nový zákon z řečtiny do němčiny – a to tak, že se jeho překlad stal takřka přes noc klasickým a dodnes je považován za základ novodobé němčiny. Němečtí komentátoři spojují proto tuto papežskou návštěvu v Erfurtu i s blížícím se 500. výročím německé reformace. Nicméně Erfurt – na rozdíl od některých sousedních německých oblastí – si zachoval nejvýrazněji katolickou tradici a identitu. Sídlí zde také jediný kněžský seminář v rámci nových spolkových zemí.