Vydání: 2005/43 Umíte se zasmát sami sobě?, 19.10.2005, Autor: Kateřina Beščecová

 

Ano, bylo to mé první setkání s Benediktem XVI. jako s papežem. Předtím - ještě coby prefekt Kongregace pro nauku víry - přijal v roce 1998 při návštěvě „Ad limina“ Českou biskupskou konferenci. Toto současné setkání bylo ale mnohem osobnější a velmi srdečné a příjemné.

 

Kupodivu se mluvilo německy - a bylo vidět, že Benediktu XVI. naprosto vyhovuje, že nemusí přemýšlet v cizím jazyce. Nejprve promluvil předseda Osvětimského institutu pro lidská práva, prof. Andrzej Zoll - který je zároveň polským ombudsmanem - o významu ceny a o nás, laureátech. Když nám pak Benedikt XVI. předával vyznamenání, krátce jsme spolu hovořili a bylo to velmi srdečné. Je to člověk velmi plachý, nicméně každému, kdo byl přítomen tomuto setkání, řekl alespoň jednu nebo dvě věty.

 

Přirozeně mě těší, že jsem ji dostal, na druhé straně ji vnímám i jako určitý závazek a povzbuzení, abych pokračoval na cestě, kterou jsem nastoupil. Ta cena je pro mě také nadějí, že se bude i nadále rozvíjet porozumění mezi židovskou a křesťanskou tradicí. Je to cena Jana Pavla II. - a on se významně podílel na na zlepšení vztahů se Židy, hovořil o nich vždycky jako o starších bratrech ve víře. I z tohoto hlediska je to pro mě výzva. Už ve své první encyklice Redemptor hominis Jan Pavel II. prohlásil, že obrana lidských práv souvisí s evangeliem, že Ježíš vykoupil celého člověka, aby zrál k obrazu Božímu, a proto je třeba obhajovat lidská práva a lidskou důstojnost. Zároveň je to cena osvětimská a pro mě symbolizuje i vděčnost Polákům, kteří mají velkou zásluhu na pádu komunismu ve východním bloku.

Protože Benedikt XVI. přijal myšlenku této ceny jako odkazu Jana Pavla II. Ten mimochodem s cenou souhlasil už za svého života. Je to tedy navázání na jeho linii. Nejvíce udělení cen bylo stanoveno na den, kdy si připomínáme zvolení Jana Pavla II. papežem v roce 1978.