'Zabil jsem velkého Satana. Allah Akbar!'

Uřízli mu hlavu jako Janu Křtiteli. Zasadili mu dvacet ran nožem. V případě bestiální vraždy tureckého biskupa Padoveseho, která byla spáchána začátkem června – pouhý den před papežovým příletem na Kypr – a o které KT informoval už v předchozím čísle, se objevily nové okolnosti. Předseda turecké biskupské konference mohl být prý potrestán za to, že zabránil atentátu na Benedikta XVI.

„Biskup Padovese byl varován tureckými úřady, že jeho řidič Murat Altun, s nímž měl letět na Kypr za papežem Benediktem XVI., se zapletl s radikálními islamistickými skupinami. Biskup se rozhodl stornovat letenky, protože se obával, že by se Altun mohl pokusit ohrozit papežův život,“ soudí italský katolický novinář P. Filippo di Giacomo. S jinou verzí přišel arcibiskup Ruggero Franceschini, smyrnský metropolita, který naznačil, že mohlo jít o pokus destabilizovat zemi a odvrátit vstup Turecka do EU. Nicméně se tento hodnostář obrátil na tureckou justici s tím, že církev ohledně vraždy biskupa Padoveseho „chce znát celou pravdu a nic jiného než pravdu, nic nesmí zůstat skryto“. Odmítl přitom jako zcela lživé dosavadní hypotézy, že vrah byl snad duševně nemocný nebo že to byla pomsta za údajné sexuální „služby“ biskupovi. Náboženská motivace činu byla prokazatelná už z toho důvodu, že násilník měl po spáchání zločinu vylézt na střechu domu a před svědky vykřiknout „Zabil jsem velkého Satana. Allah Akbar (Bůh je veliký)!“ Arcibiskup Franceschini přitom pokládá jednání vraha „za velmi zvláštní“ i proto, že tohoto biskupova řidiče zná osobně již deset let – prý nebyl praktikující muslim, a dokonce projevoval známky sympatií ke křesťanské kultuře. „Byl jsem to já, kdo jsem mu našel zaměstnání v církvi,“ přiznal arcibiskup. I proto předpokládá, že Murat Altun se stal jen nástrojem v rukou islamistů. Turecká policie je prý dokonce přesvědčena o tom, že biskup byl zabit „nejméně dvěma osobami“.

NEZMOHL SE NA SLOVO

Církev v Turecku je podle arcibiskupa Franceschiniho touto tragédií hluboce zasažena, což bylo patrné i při pohřbu 7. června v tureckém Iskenderunu. „Vedle mne seděl při obřadu arménsko-katolický biskup z Istanbulu a ten byl tak zdrcen, že ani nepromluvil. Snad přitom myslel i na arménskou genocidu spáchanou Turky před 100 lety,“ uvedl smyrnský metropolita. Pohřební obřady se budou opakovat ještě o týden později 14. června (tj. po uzávěrce tohoto čísla KT) v Miláně – v biskupově rodišti, kam již byla rakev s tělem zesnulého převezena. Italské státní zastupitelství přitom požádalo o provedení pitvy. První oficiální verze vraždy, kterou předpokládal i papež Benedikt XVI. při návštěvě Kypru, byla psychická choroba vraha. Světové agentury však uvádějí, že skutečný motiv činu nebyl hned místní církví zveřejněn s ohledem na papežovu návštěvu na Kypru a její pokojný průběh. Tam totiž panují mezi Řeky a Turky dlouhodobě vyhrocené vztahy kvůli tomu, že Turci v roce 1974 část ostrova vojensky obsadili.