Vydání: 2010/24 Zničené kostely, 11.6.2010

Drazí moji, sestry a bratři v Kristu! Chtěl bych vás všechny ještě jednou oslovit, i když už mluvit nemohu. Nebojte se, nebude to dlouhé, ostatně víte, že jsem nikdy dlouho nekázal. Chtěl bych vám všem v první řadě poděkovat za všechno dobré, hmotné i duchovní, co jsem od vás za všechny ty roky přijal. Mnoho dobrého jste mi prokázali, co mi pomáhalo jít tím správným směrem. Ani já jsem na vás nezapomněl a nezapomenu ani nyní z věčnosti. Měl jsem vás vždycky rád, i ty, kterým jsem byl mnohdy nesympatický, nesplňoval jejich představy o biskupovi, jaký by měl být. Ano, jsem si toho vědom a všechny vás odprošuji, když jsem snad někomu dal pohoršení a nedával dobrý příklad svatého biskupa, jakým jsem měl být. Prosím vás proto o odpuštění a na oplátku vám slibuji, že na vás na věčnosti nezapomenu. Prosím o vaše modlitby, aby mi byl Bůh soudcem milosrdným a abychom se všichni jednou mohli sejít v náručí Matky Boží v nebeském království u Toho, který nás má nekonečně rád.
Váš ubohý hříšník

JOSEF