- Katolický týdeník

Založení škol v Ječné ulici iniciovala po roce 1989 jejich první ředitelka Eliška Hranáčová. Její bývalé kolegyně ji hodnotí jako zkušenou sestru a kantorku s křesťanskou orientací, ale i s odvahou nutnou při rozhodování o nových projektech.

V roce 1990 založila Eliška Hranáčová první ze škol – Střední zdravotnickou školu s křesťanským zaměřením. Zřizovatelem školy byl Národní výbor hlavního města Prahy, její patronkou byla Olga Havlová. Škola vychovávala i dětské sestry, do výuky byl zařazen předmět křesťanská etika a jako nepovinný předmět náboženství. Škola fungovala v části objektu v Ječné ulici, v přízemí ale stále zůstávala vojenská katedra a také zde svou terénní práci dělala Charita. To nebylo ideální spojení a objekt začal být postupně využíván jen pro školní účely.

Zdislava jako vzor obětavosti
V roce 1992 se novým zřizovatelem školy stalo arcibiskupství pražské a změnil se název školy na Církevní zdravotnickou školu blahoslavené Zdislavy. Zdislava jako vzor obětavosti a pečovatelského přístupu k bližnímu byla vhodným vzorem i pro sestry z Kongregace Dcer Božské Lásky, které jako majitelky budovy hledaly její smysluplné využití.
S ředitelkou Eliškou Hranáčovou se domluvily právě na tom, že by tu mohly působit školy vychovávající studenty v pomáhajících profesích. Protože se blahoslavená (a později svatá) Zdislava ocitla i v názvu nové střední školy sociální, dostala střední škola zdravotnická přídomek Jana Pavla II. „S radostí jsme přijali rozhodnutí pana arcibiskupa Vlka, v němž nám tento název povolil. Můžeme tak žákům přirozeným způsobem přibližovat myšlenky a osobnost tohoto velkého papeže,“ říká studijní vedoucí a zástupkyně na VOŠ zdravotnické Alena Hofmanová.
V roce 1992 přibyla v Ječné ulici Soukromá střední škola bl. Zdislavy se zaměřením na sociálně zdravotní péči. Během roku se transformovala na Církevní střední rodinnou školu bl. Zdislavy a připravovala studenty na práci v sociálních službách. Současnou podobu škola získala v roce 1998, kdy se transformovala na Střední sociální školu sv. Zdislavy, nedávno přibylo do názvu i slovo odborná. Zaměření nicméně zůstává od začátku podobné: vychovává žáky v oborech sociální péče, jako je sociálně-správní činnost a pečovatelská činnost.
Školy v Ječné byly od počátku nezávislými subjekty, ale jejich zřizovatelé se dohodli, že bude dobře, aby je řídil jeden ředitel, a nedocházelo tak k organizačním problémům. Hospodaření škol nicméně probíhalo vždy odděleně.

Škola ze Školské
V roce 1996 vznikla Vyšší zdravotnická škola Suverénního řádu maltézských rytířů. Školu konkrétně zřizuje České velkopřevorství. Od počátku jsou zde vychováváni specialisté v oboru diplomovaná všeobecná sestra a dětská sestra. Při zakládání školy pomohla ředitelce Elišce Hranáčové hraběnka Daisy Waldsteinová, která ji skontaktovala právě s maltézskými rytíři.
Důležitým letopočtem ve vývoji škol byl také rok 1997, kdy do Ječné přišlo mnoho pedagogů a žáků ze zrušené střední a vyšší zdravotnické školy ve Školské ulici v Praze. Ta podlehla tzv. optimalizaci, přestože se v oboru jednalo o jednu z nejrespektovanějších škol. Bývalá zástupkyně ředitelky ze Školské Martina Margaritovová, která dnes působí v Ječné, s úsměvem podotýká: „Už jsme v Ječné doma. Už nemáme tendence říkat: Jó, ve Školské, tam to bylo dobré…“ Kolektiv učitelů ze Školské se v novém působišti postupně přizpůsoboval jiným požadavkům, a přitom cítil, že byl novými kolegy přijat velmi vlídně.
Novou krev si pochvaluje i ředitelka škol Marie Hotmarová, která je ve funkci od roku 2001: „Moc jsem se toho od kolegyň ze Školské naučila, vnesly k nám například některé organizační novinky. Jsou to všechno báječní lidé a jsem ráda, že s nimi mohu spolupracovat. Jejich práce je u nás všude vidět.“ Všechny školy v Ječné ulici jsou Fakultními školami pedagogické fakulty UK.