Vydání: 2019/17 Obnova pokladu křesťanství, 23.4.2019, Autor: Alena Scheinostová

Z „přeplněného kostela“ se ve vysílání Vatikánského rozhlasu radoval kněz latinské farnosti v syrském Aleppu P. Firas Lufti. „Lidé přišli do kostela, aby ukázali, že jejich víra je živá,“ řekl a zdůraznil, že už průvod na Květnou neděli čítal i stovky dětí.
Do města zdrceného několikaletým obléháním, kde v polovině dubna ještě znovu zemřelo jedenáct lidí po výbuchu granátu, se opět vrací život – i ten liturgický. „Naši lidé stále drží pospolu, chtějí jako farnost prožívat všechny obřady a také se společně radovat. Přicházejí do kostela rádi, spontánně, a také tím ukazují, že žijí svou víru v Pána, který byl pro nás vzkříšen,“ popsal kněz. „Vidím na jejich tvářích úsměv. Ale vidím i určitý smutek – jednak válka ještě neskončila a jednak nemůžeme zapomenout i na ekonomický ‚boj‘, který je pro naše lidi velmi aktuální,“ dodal P. Lufti.
Olivový olej pro chudé
Aleppská latinská farnost proto neustále vyvíjí iniciativu, aby své věřící dokázala hmotně podpořit a ti aby nemuseli hledat zajištění v cizině. Během tohoto postu tak například pomáhali zdolat farníkům nejnaléhavější potravinovou nouzi skrze akci s názvem „Jedna láhev olivového oleje pro každou chudou rodinu v Aleppu“. „Naším cílem není, aby se tu z našich kostelů stala pěkná muzea. Chceme, aby v nich zde na Blízkém východě zůstali lidé – a ti aby měli pevnou víru, naději i lásku,“ shrnul P. Lufti.
Liturgií Svatého týdne ožil také chrám Neposkvrněného početí Panny Marie v Hamdáníji – nejstarším křesťanském městě v Iráku, ležícím asi 20 kilometrů od Mosulu. Věřící se zde sešli poprvé po vyhnání tzv. Islámského státu z Ninivské pláně v roce 2016. Kostel donedávna plnila suť a trosky a ještě dnes je v něm ožehnutý strop. Za pomoci zahraničních křesťanských nadací a komunit se do oblasti nyní postupně vracejí křesťanské rodiny, znovu budují své zničené domovy a obnovují i komunitní život. Křesťané z Hamdáníje přežívali hlavně v táborech v Erbílu – metropoli autonomního iráckého Kurdistánu. Z někdejších 80 tisíc se jich vrátilo 25 tisíc, přičemž místní kněží zmiňují až 40 % věřících, kteří emigrovali do zahraničí – převážně do Austrálie.
Bez hrozeb a nebezpečí
P. Younnan Hanna v rozhovoru pro deník Guardian popsal: „Toto jsou první Velikonoce, které prožíváme zase zde – na místě, kam patříme, a bez hrozeb a nebezpečí. Žili jsme tu po tisíciletí a zůstaneme tu i dál,“ prohlásil. Křesťanská přítomnost v Ninivské pláni se počítá od prvního století po Kristu.
Úlohu křesťanů na Blízkém východě přispívat k míru vyzdvihlo třináct patriarchů a dalších představených křesťanských církví v Jeruzalémě včetně apoštolského administrátora latinského patriarchátu, arcibiskupa Pierbattisty Pizzabally – a to ve společném velikonočním poselství, které přinesly Vatican News. Reprezentanti dále vyzvali křesťany na Blízkém východě, ale i na celém světě, aby svědčili o Vzkříšení tím, že budou chránit život – zvláště tam, kde jsou ohrožováni a vystaveni násilí zranitelní lidé, ženy a děti a kde je ponižována lidská důstojnost. Vyzdvihli též potřebu zachovat Jeruzalém – „město Vzkříšení“ – jako místo, kde budou přítomna všechna abrahámovská náboženství, aby „bylo jako žádné jiné městem míru
a pokoje“.
Z lepšího postavení se o letošních Velikonocích těší křesťané v Indii a Bangladéši. Nejvyšší soud v indické Bombaji čerstvě nařídil ve dvou oblastech na západním pobřeží, aby zachovaly Velký pátek jako den pracovního klidu. Ten se totiž tamní úřady před několika týdny pokusily zrušit. V obou oblastech, jež byly dříve portugalskými koloniemi, však žije mnoho křesťanů. Nejvyšší soud reagoval na petici, která žádala zachování volného Velkého pátku, a na podnět ze strany místních biskupů. Podporu i právní pomoc církvi v této kauze poskytli i mnozí hinduisté.
Poprvé po třiceti letech pak slavili Hod Boží velikonoční jako volný den křesťané v Bangladéši. Od 80. let byly volné neděle v této zemi zrušeny a nahrazeny muslimským volným pátkem. Muslimů v Bangladéši žije 87 %, křesťanů jen 0,4 %. Jak uvádí vatikánský web Asia News, letošní změnu lze nejspíše připsat byrokracii: na letošní Boží Hod měl totiž tentokrát připadnout muslimský svátek Mid-Sha’ban, a proto úřady vyhlásily volno. Poté bylo jeho datum, které se stanovuje podle fáze měsíce, přepočítáno a o den posunuto, avšak úřady již nedokázaly zareagovat a „křesťanské“ volno zase zrušit. Bangladéšští křesťané získaný sváteční den každopádně uvítali jako projev vstřícnosti a větší tolerance vůči svému
vyznání.