Svatá místa opět ohrožuje válka

Rozlícený dav, násilné potyčky, šiky uniformovaných mužů se snaží rozehnat protestující Palestince. Zranění jsou na stranách demonstrujících i policistů... Taková je bilance nepokojů před Chrámovou horou v Jeruzalémě. Důvod?

Izraelská strana začala v polovině února opravovat přístupovou rampu, po které se na Chrámovou horu dostávají turisté. Ta byla poškozena při bouři v roce 2004. Navíc se Izraelci pustili do archeologických prací pod rampou. Na hoře se ale nachází mešita Al-Aksá, jedno z nejposvátnějších míst islámu. „Izraelské úřady nás nepožádaly o povolení pro vykopávky ani pro stavbu nového mostu vedoucího na prostranství před mešitou,“ nechal se slyšet Mohammed Hussein, velký muftí Jeruzaléma. „Muslimové se obávají, že při pracích budou poškozeny základy mešity,“ dodal.
Nejistotu Palestinců podpořila i skutečnost, že izraelské úřady nezveřejnily projekt na opravy a vykopávky na Chrámové hoře. Přitom, jak uvedl v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas P. Michele Piccirill (archeolog Františkánského biblického institutu v Jeruzalémě), izraelské autority obvykle projekty zveřejňují. „V této záležitosti ale překvapivě chybí,“ dodal. Podezření vyvolal i fakt, že byla během oprav Chrámová hora uzavřena pro Židy, turisty i Palestince mladší pětačtyřiceti let.

PŘIDALI SE také KŘESŤANÉ
Na stranu muslimů se v neděli 11. února přidali i představitelé křesťanských církví. Při návštěvě prostoru před mešitou Al-Aksá odsoudili katoličtí, pravoslavní, luteránští a anglikánští biskupové „zaujaté jednání Izraele“ a požadovali „respekt před náboženskou citlivostí muslimů“. „Kdyby se i přes protesty v pracích pokračovalo, hrozí, že se svatá místa opět stanou dějištěm války,“ řekl Michel Sabbah, latinský patriarcha z Jeruzaléma. „Vykopávky mohou počkat, ale mír ne,“ dodal. „Zahájení kontroverzních prací v této křehké době po sjednocení Hamásu a Fatahu v Mekce je nepřijatelná provokace,“ uvedl luteránský biskup Munib Younan. A tak ještě v neděli odpoledne citoval izraelský vojenský rozhlas jeruzalémského starostu Uri Lupolanskiho, že práce na úpatí Chrámové hory budou pozastaveny. Ty však byly za pár dní obnoveny, a tak protesty začaly nanovo. Policie vyhlásila pohotovost také v Galileji a na západním břehu v Tulkarmu a Džánínu.
(čtk, dop, kap, kš, orf)

Nepokoje i v minulosti
Chrámová hora byla dějištěm nepokojů již v minulosti. Například tvrzení palestinského prezidenta Jásira Arafata, že Izraelci hodlají pod mešitou prokopat tunel, vyústila v roce 1996 v takzvané „tunelové nepokoje“, při nichž zemřelo na osmdesát lidí. V září 2006, po návštěvě tehdejšího izraelského ministerského předsedy Ariela Šarona, se zas rozpoutala takzvaná intifáda, při které přišlo o život více než 5000 lidí.
(red)