Stovky „papežů“ ve zpovědnicích

„Nejsme povoláni k tomu, abychom povýšeně soudili, jako bychom byli před hříchem imunní. Nemůžeme proto přivést ztracenou ovci do ovčince klackem odsouzení, nýbrž svatostí života. Misionář milosrdenství nese na svých ramenou hříšníka a těší jej mocí soucitu,“ připomněl při jmenovací ceremonii na Popeleční středu papež František.
Misionáři včetně pětadvaceti kněží z České republiky mají být podle papežova přání přesvědčivými kazateli milosrdenství, hlasateli radosti z odpuštění, přátelskými zpovědníky plnými lásky a „živým znamením toho, jak Otec přijímá každého, kdo hledá jeho odpuštění“.
Vedle iniciativ Svatého roku milosrdenství spojených se svátostí smíření budou misionáři pozváni diecézními biskupy své země také například k oživení pastorace. Způsobilost k vykonávání této služby bude u každého z nich prokazovat průvodní dopis od příslušného diecézního ordináře nebo představeného provincie.
„Moje první myšlenky mě vedly k odmítnutí takového poslání, ale vzápětí jsem nemohl najít důvod k jeho nepřijetí. Pocit velké hříšnosti a stud je totiž podle papeže Františka nutným předpokladem pro misionáře milosrdenství. Nakonec převážila už jen vděčnost,“ napsal pro web tiskového oddělení České biskupské konference P. Romuald Rob OP, jeden z českých misionářů vedle P. Martina Sedloně OMI, P. Roberta Bergmana, P. Alvara Grammatica a dalších.
Už den před samotným pověřením prožili kněží společně pouť ke Svaté bráně a k hrobu apoštola Petra kolem ostatků svatých zpovědníků P. Pia a P. Leopolda Mandiće a zamířili do Apoštolského paláce k osobnímu setkání s papežem. „Z Františkovy katecheze mě oslovila prosba, aby zpovědníci vítali hříšníky jako matky své děti a dávali jim toto mateřství pocítit, protože je mateřstvím církve,“ popsal P. Rob. „Když jsme se pak rozcházeli, poznamenal jsem k jednomu knězi: ‚Tak, a teď je nás tady na rok více než sedm set papežů ve zpovědnici.‘ Oba jsme se rozesmáli a zároveň žasli nad přijatým posláním.“
Na Popeleční středu misionáři společně s papežem oslavili liturgii, v jejímž závěru obdrželi zvláštní požehnání Svatého otce. I s těmi, kdo do Říma nemohli přijet osobně, jich do světa ponese milosrdenství a odpuštění celý tisíc.