Nový zákon v USA dává lidskému zárodku práva

Kongres Spojených států amerických schválil nedávno federální zákon, který garantuje nenarozenému lidskému zárodku separátní práva. Většina případů poškození nebo zabití lidského zárodku byla totiž v USA doposud vedena v právním režimu porušení práv ženy.

„Zákon o násilí na nenarozených obětech“, který se chystá prezident Bush podepsat, je podle mnoha pozorovatelů taktickým protitahem vůči výnosu amerického Nejvyššího soudu z roku 1973 přiznávajícímu ženě ústavní právo na potrat. Nový zákon, přivítaný katolickou církví, následuje nedlouho poté, co americký Kongres odmítl zákon o právu na potrat od určitého stadia věku zárodku. Tím podpořil naděje odpůrců aborce, že tento zákrok bude postupně zakázán úplně.

Jde o třetí pokus, při kterém dolní komora amerického Parlamentu, v níž mají většinu konzervativní republikáni, tento zákon výraznou většinou schválila a poslala ho do horní parlamentní komory. V méně konzervativním Senátu pak prošel většinou 61 proti 38 hlasům. Senátor John Kerry, který je jedním z kandidátů na příštího amerického prezidenta a sám se označuje za katolíka, patřil překvapivě k menšině, hlasující proti zákonu. Zákon explicitně mluví o „nenarozeném dítěti“ jako o „členu rodu homo sapiens v jakémkoliv stadiu vývoje v lůně matky“. Poprvé tedy americký federální zákon přiznává zákonná práva už od početí.

V mnoha státech USA je ale už nyní násilí na nenarozeném dítěti kvalifikováno jako zločin. Bulvární deníky probíraly případ Scotta Petersona, který byl obviněn z dvojnásobné vraždy poté, co byla jeho těhotná manželka Laci nalezena zavražděná na pobřeží Sanfranciského zálivu. Jejich syn se měl jmenovat Connor, a nový Zákon o násilí na nenarozených dětech je proto neformálně přezdíván jako „Zákon Laci a Connora“. V dalším hojně skloňovaném případě obvinil nedávno soud v Utahu osmadvacetiletou Melissu Ann Rowlandovou z vraždy, poté, co odmítla porodit svá dvojčata císařským řezem a jedno z nich při klasickém porodu zemřelo.

VÝZNAMNÝ PRECEDENT
Zákon o násilí na nenarozených dětech představuje v americkém federálním právu významný precedent. Protože se vztahuje pouze na zločiny spáchané na federálním teritoriu – např. na federálních dálnicích - a ne území jurisdikčně spadajícím do pravomoci jednotlivých amerických států, pozorovatelé neočekávají jeho časté využití. Ale určitě se uplatní v kampaních za zrušení výroku Nejvyššího soudu o právu ženy na potrat. Ty je možné očekávat v případě znovuzvolení George Bushe americkým prezidentem. Nejméně dva z dosavadních členů amerického Nejvyššího soudu se chystají do důchodu. Bushova nominace soudců na uprázdněné posty by pak velmi pravděpodobně definitivně odstranila dosavadní těsnou většinu ve prospěch práva na potrat, která v tomto nejvyšším soudním orgánu USA doposud panuje.

(The Tablet)

Italský zákon přísně upravuje umělé oplodnění
V Itálii vstoupil nedávno v platnost zákon upravující podmínky umělého oplodnění, který se řadí k vůbec nejpřísnějším v Evropě. Podle tohoto zákona smí být pro každé umělé oplodnění vytvořena maximálně tři embrya. Navíc při něm nesmí být použity cizí spermie, čímž se zabraňuje v početí svobodným dívkám či lesbickým párům, ale i neplodnému mužskému partnerovi. Nový zákon navíc uměle vyrobeným lidským zárodkům garantuje stejné zacházení jako přirozeně počatým dětem. Experimentování s embryi či manipulace s jejich geny jsou v Itálii od nynějška možné jen tehdy, pokud slouží k vyléčení nemoci, která by nebyla léčitelná jiným způsobem. Obchod s lidskými zárodky je zcela zakázán.

Při porušení zákona se finanční pokuty pohybují mezi sto tisíci a jedním milionem eur, lékaře zodpovědné za nepovolený zákrok čeká zákaz výkonu povolání. Pokusy o klonování či prodej embryí se trestají až dvacetiletým odnětím svobody.

Morální teologové zákon hodnotí jako pokrok v oblasti, která dosud nebyla legislativně ošetřena. Zároveň však dodávají, že katolické učení oplodnění mimo přirozený sexuální styk v manželství absolutně odmítá.

(Kathpress)