Vydání: 2006/31 Umění odpočívat, 31.7.2006, Autor: Václav Štaud

Srdce brněnské diecéze pulzuje v těchto dnech přípravami slavnostního otevření nového Informačního kontaktního centra (IKC) Petrov, které se stane vstupní branou do historického areálu národní kulturní památky. Od úterý 15. srpna bude nabízet informace jak o katedrále a dalších pokladech Petrova, tak i o významných sakrálních stavbách v Brně a celé diecézi.

V bývalém sídle kapitulního děkanství najdou zájemci bohatou nabídku turisticky zajímavých informací. Mezi poskytovanými službami nebude chybět touchscreen (bezplatné vyhledávání informací na „dotykové“ obrazovce), půjčovna audioprůvodců, připojení na internet, prodej suvenýrů a aktuálních tiskovin, čítárna a odpočinková zóna.
Součástí náročně rekonstruovaného objektu je i expozice muzea sakrálního umění. Pod názvem Vita Christi – Život Kristův návštěvníky čekají čtyři desítky obrazů, plastik a liturgických předmětů, zapůjčených z klášterů a farností celé brněnské diecéze. Lidé uvidí známé středověké skvosty i řadu děl, která jsou vystavena poprvé. V sedmi místnostech historického domu bude za tichého zvuku staré hudby docházet ke srovnávání výtvarné řeči exponátů s texty slov Písma.

PONĚKUD ODLIŠNÁ EXPOZICE
Autorem libreta expozice je Karel Rechlík, nositel Ceny města Brna za rok 2005 v oblasti užitého umění. Ke své práci, jíž věnoval celý poslední rok, řekl: „Jsem rád, že se podařilo realizovat koncepci zcela odlišnou od obvyklých muzejních expozic. Místo běžného historicko-dokumentačního principu jsme položili důraz na duchovní podstatu a kontemplaci. V jednotlivých částech expozice jsou tak kapitoly evangelií přiblíženy památkami různého stáří, od konce 15. století až po předměty pozdně barokního původu. Žádný z nich však nebyl liturgicky činný – vzhledem ke své vysoké umělecké hodnotě byly už většinou umístěny v bezpečných depozitářích.“
Jak uvedla mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová, bylo dílo realizováno na základě projektu „Petrov – klíč k živé historii“. Z nákladů, které přesáhly 10 milionů korun, zaplatilo brněnské biskupství jen asi třetinu. Jedním milionem přispěl státní rozpočet a největší částku, bezmála 6 milionů korun, uhradily strukturální fondy Evropské unie.